Hugo se narodil koncem jedenáctého století (nejpravděpodobněji roku 1093) ve Fosses-la-Ville. Stal se kanovníkem kolegiátní kapituly ve svém rodném městě a později dvorním kaplanem biskupa z Cambrai Burcharda.
Hugo se setkal s Norbertem poprvé ve Valenciennes 26. března 1119 a požádal jej, aby jej směl doprovázet v jeho apoštolském způsobu života. Po založení Prémontré roku 1120 se stal prvním převorem nové komunity a tím také Norbertovou „pravou rukou“. Když byl Norbert jmenován arcibiskupem v Magdeburku, zvolili bratři roku 1128, na Norbertův návrh, Hugona prvním opatem Prémontré.
Hugo vybudoval klášterní kostel a budovy opatství. Ve snaze udržet jednotu mezi početnými premonstrátskými kláštery, sezval představené všech domů na setkání, z něhož se vyvinuly generální kapituly řádu. Také sestavil první obřadní knihu s liturgickými předpisy premonstrátského řádu a napsal nejstarší záznamy o životě svatého Norberta. Díky Hugonovi byla vytvořena organizační struktura řádu, což mu umožnilo přetrvat staletí. Hugo je ctěn jako první generální opat řádu. Hrál zásadní roli ve vnitřním posílení a rychlém rozkvětu řádu, pod jeho vedením vzrostl počet klášterů na sto dvacet.
Jako představený byl Hugo mírný a pokorný, ale také velmi důsledný. Pětatřicet let byl otcem své komunity a zárukou jednoty řádu. Zemřel 10. února 1164 a byl pohřben v kostele opatství u oltáře svatého Ondřeje. Za opata Biervlieta byly roku 1279  jeho ostatky přeneseny před hlavní oltář.

Po zrušení Prémontré za Francouzské revoluce byly jeho ostatky přeneseny do Bassoles, pak během první světové války do katedrály v Laonu a odtud do kostela v Brancourtu. Nakonec, roku 1922, byly slavnostně dopraveny do Bois-Seigneur-Isaac, nyní jsou uloženy v Římě. Papež Pius XI. potvrdil uctívání blahoslaveného Hugona 13. července 1927.

Hugo je zobrazován jako řeholník s kapucí, jako opat s kalichem a almucí, s modelem kostela, knihou Satut či liturgických předpisů, při setkání s Burchardeme a Norbertem, nebo jak ho Norbert představuje Zmrtvýchstalému Kristu.