1144 - 1782
Klášter sester premonstrátek v Doksanech nedaleko Roudnice nad Labem vznikl pravděpodobně současně se Strahovem roku 1143 nebo 1144 jako zbožné dílo Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy, která zde také nalezla místo svého posledního odpočinku. Sotva si dnes uvědomíme, že to byl druhý ženský klášter založený v našich zemích. První premonstrátky přišly z porýnského Dűnnwaldu.
Doksany se těšily přízni vládnoucích Přemyslovců nejen po hmotné stránce, což dokazuje mimo jiné to, že sestrám byly svěřovány na vychování královské dcery včetně (pozdější svaté) Anežky České. Klášter sdílel osudy své země, jejíž pohromy byly i pohromami kláštera, a rozkvět pochopitelně nacházel odraz i v rozkvětu kláštera. Za husitských válek musely sestry Doksany opustit, ale po asi pětiletém exilu se vrátily.
Za Třicetileté války získal strahovský opat Questenberk v Magdeburku ostatky svatého Norberta. Ty byly přivezeny na podzim roku 1626 nejprve do Doksan a odtud v květnu následujícího roku 1627 na Strahov, kde jsou uloženy dodnes.
Doksanští probošti získali roku 1628 (?) právo infule a roku 1738 byli povýšeni k důstojnosti opatské. Roku 1782 byl kvetoucí klášter s 49 sestrami císařem Josefem II. zrušen. Klášter nejprve sloužil jako kasárna, později přešel do šlechtických rukou.
V době totality patřil celý areál státu, v části kláštera byl státní statek. Doksanský klášter kdysi, v roce 1162, vdechnul život klášteru sester na krakovském předměstí Zwierzyniec a právě odtud byl roku 1998 zásluhou polských sester obnoven život kontemplativních premonstrátek v Doksanech jako na jediném místě u nás.
Obnova po roce 1998
První snahy o obnovu kontemplativního života sester premonstrátek byly učiněny na začátku 20. století. Tehdy několik děvčat začalo svou formaci v klášteře v Krakově v Polsku, ale po návratu se ukázalo, že z církevních i státních důvodů není možné zahájit život v klauzuře. Tak vznikla Kongregace sester premonstrátek na Svatém Kopečku (r.1902), která se začala věnovat i vnějšímu apoštolátu.
Touha po životě úzce kontemplativním v sestrách nevymizela. Po r. 1989, kdy padl komunistický režim a církev dostala svobodu, se mohla i myšlenka obnovy kontemplativního života stát postupně realitou. Z Kongregace sester premonstrátek se přihlásilo několik sester, které tímto způsobem chtěly žít.
Volba místa padla na starý klášter v Doksanech, který přes všechnu devastaci stále ještě stál. V roce 1997 odkoupil strahovský klášter od státu severní část bývalého konventu a začala se plánovat její rekonstrukce. Otec opat Michael Pojezdný požádal krakovskou kanonii, aby poslala sestry k obnově svého mateřského kláštera ( klášter v Krakově byl totiž založen r.1164 z Doksan).
S požehnáním strahovského opata, převorky krakovského kláštera a generální představené Kongregace zahájily 31. 1. 1998 společný život čtyři sestry (2 z Polska, 2 z Čech) - prozatímně v budově doksanské fary. Komunita se začala postupně rozrůstat a formovat.
Od prosince 1998 do prosince 2002 probíhaly základní práce v zakoupené části objektu a bylo dokončeno západní křídlo kláštera, které již mohlo sloužit životu sester. V lednu 2003 se do této části komunita mohla nastěhovat a 30.ledna 2003 prožít slavnostní posvěcení.
Děkujeme Pánu Bohu, strahovské kanonii, celému premonstrátskému řádu i všem, kteří nás v té době duchovně a hmotně podporovali. Víme, že bez Božího požehnání a této pomoci by obnova nebyla možná.
30. ledna 2023 jsme mohly při bohoslužbě oslavit již 25. výročí obnovy řeholního života a 20. výročí posvěcení nové klášterní kaple a zrekonstruované části k bydlení.