Český šlechtic Hroznata se narodil roku 1160. Už v dětství pociťoval zvláštní ochranu Matky Boží. Dostalo se mu dobrého vzdělání v Krakově, kde byla jeho sestra Vojslava manželkou starosty města. Byl zběhlý v diplomacii, vojenství a vedení hospodářských záležitostí. Hroznata se oženil, ale jeho žena a malý syn brzy zemřeli. Protože neměl pozemské dědice, založil jako svůj duchovní odkaz klášter Teplá. Když papežský legát vyzýval rytíře k účasti na křížové výpravě, Hroznata slíbil, že pojede do Svaté země, aby pomohl osvobodit svatá místa. Vydal se s ostatními křižáky do Brindisi a cestou získal v Římě od papeže potvrzení založení Teplé. Křížová výprava bohužel roku 1197 ztroskotala. Papež Hroznatu zprostil slibu a vyzval jej, aby založil ještě klášter pro sestry. Spolu se svou ovdovělou sestrou založil roku 1202 klášter Chotěšov.
Hroznata také cítil povolání k řeholnímu stavu. Znovu jel tedy do Říma a papež Inocenc III. jej oblékl do bílého hábitu premonstrátského řádu. Hroznata se stal laickým bratrem v klášteře, který založil. Protože se tak dobře vyznal v řízení hospodářství, jmenoval jej opat Jan správcem klášterního majetku. Hroznata měl však s opatem spory, a tak se, pro klid v klášteře, uchýlil do Chotěšova, kde žila jeho sestra. Spory se později urovnaly a spolubratři přivítali vracejícího se zakladatele s otevřenou náručí.
Roku 1217 (nebo snad 1213) Hroznatu zajali a uvěznili lupiči. Když odmítl, aby klášter za něho zaplatil požadované výkupné, nechali jej lupiči zemřít hladem. Spolubratrům se podařilo získat jeho mrtvé tělo a pohřbili jej v opatském kostele před hlavním oltářem. Byl uctíván jako svatý pro svou lásku k bližním, pokoru a mučednickou smrt. Jeho ostatky byly vyzvednuty a umístěny v nádherném relikviáři v nové kapli jemu zasvěcené. Papež Lev XIII. jej 14. července 1897 blahořečil a papež Jan Pavel II. jej 3. března 1997 prohlásil za patrona nově ustavené plzeňské diecéze. Doufáme, že bude brzy také svatořečen.