Evermod se narodil v belgické provincii Henegavsko krátce po roce 1100. Roku 1120 slyšel kázání svatého Norberta a ihned se k němu připojil. Stal se jedním z nejvěrnějších Norbertových žáků: zřejmě jej doprovázel už do Antverp a později do Magdeburku a zůstal s ním až do jeho smrti. Norbert sám jej pravděpodobně vysvětil na kněze.
Když Norbert reformoval kolegiátní kapitulu u kostela Panny Marie v Magdeburku na komunitu premonstrátského řádu, byl Evermod jistě při tom. Roku 1131 Norbert založil klášter Gottesgnaden, jehož prvním proboštem byl Emelrik. Když se Emelrik vydal na pouť do Svaté země, stal se Evermod podproboštem a provizorem komunity. Věrně zachovával pravidla „Ordo monasterii“, která Norbert považoval za přísnější verzi Řehole svatého Augustina. Evermod úzce spolupracoval s Norbertem na reformě kněžstva v Magdeburku a při misiích u kmene Vendů. Stál vedle Norbertova smrtelného lože a zařídil, aby byl Norbert pohřben v kostele premonstrátského opatství Panny Marie v Magdeburku.
Evermod byl proboštem v saském klášteře Gottesgnaden od roku 1134 do roku 1138. První probošt kláštera Panny Marie v Magdeburku, Wigger, se stal biskupem v Brandenburgu a Evermod byl zvolen jeho nástupcem - zastával tento úřad v letech 1138 až 1154. V té době založil premonstrátská opatství Havelberg, Jerichow, Quedlinburg a Pöhlde.

Roku 1154 byla obnovena diecéze Ratzeburg, zcela zničená roku 1066 Vendy, a Evermod se stal jejím prvním biskupem. Tehdy změnil nově zřízenou katedrální kapitulu na kapitulu premonstrátskou. Nebylo pro něho jednoduché vycházet současně s mocným velfským knížetem Jindřichem Lvem, tehdy pánem Bavorska a Saska, na němž byl závislý jak politicky, tak finančně, i s Jindřichovým protivníkem, arcibiskupem Hartvigem z diecéze Hamburk-Brémy, který si jako metropolita činil na Ratzeburg nárok, a navíc byl proti biskupům z řeholních řádů. A tak musel Evermoda na biskupa vysvětit mohučský arcibiskup Arnold - bylo to pravděpodobně 13. července 1153. Kníže Jindřich dal biskupovi ostrov a hrad, aby mohl postavit katedrálu a klášter. Pro svou úspěšnou misijní práci mezi pohanskými kmeny bývá Evermod také nazýván „apoštolem Vendů“. Jeho diecéze byla velmi dobře řízená, členové katedrální kapituly byli jeho spolubratry a biskup byl jejich probošt.
Biskup Evermod zemřel ve vysokém stáří 17. února 1178. Jeho hrobka se nachází v presbytáři románské katedrály v Ratzeburgu. Papež Benedikt XIII. schválil jeho uctívání 22. ledna 1728.

Evermod je uobrazován jako biskup, jak káže Vendům, s aspergilem a roztrženým řetězem, se spolubratřími u postele umírajícího sv. Norberta.