top of page

Svatý Bedřich

Bedřich (nebo Feikone) byl synem vdovy z Hallumu ve Frísku. Jeho kněžské povolání bylo možno rozpoznat už v dětství a tamní farář mu dával první hodiny latiny. Potom studoval svobodná umění a Písmo svaté v Münsteru. Bedřich zvláště uctíval blahoslavenou Pannu Marii, svatého Jana Evangelistu a svatou Cecílii. Po návratu z Münsteru se stal učitelem, a když dosáhl předepsaného věku, byl vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem faráře v Hallumu a později nastoupil na jeho místo.

Bedřich měl v úmyslu vybudovat špitál, a proto po smrti své matky požádal biskupa z Utrechtu o dovolení založit klášter kanovníků. Vydal se kvůli tomu do Marienweerd, aby se naučil řeholnímu životu. Poté putoval po městech a vesnicích a hledal další bratry a sestry.

Roku 1163 vystavěl klášter jménem „Mariengaarde“ s kostelem zasvěceným Panně Marii. Nejprve žili bratři a sestry v jedné budově, ale sestry se brzy přestěhovaly do Betlehem. Bedřich se pak vydal do Steinfeldu, aby se připojil se svým klášterem k premonstrátskému řádu. Bedřich byl současně opatem, farářem v Hallumu a rektorem kláštera Betlehem. U opatství byl založen seminář pro vzdělávání budoucích kněží, který zakrátko proslul svou vysokou úrovní.

Při jednom ze svých pobytů v Betlehem Bedřich onemocněl a musel se vrátit do Hallumu. V kostele, kde sloužil první mši, odsloužil také svou poslední. Po mši se odebral do opatství, aby tam zemřel. Spolubratrům řekl: „Modlete se za mne, jelikož jsem nedokázal pečovat o chudáky tak, jak bych si přál, neboť náš klášter je tak chudý.“ Prosil je, aby zachovávali Řeholi a ujišťoval je, že je nikdy neopustí, pokud zůstanou věrní. Zemřel 3. března 1175.
Na jeho hrobě se stalo tolik zázraků, že se kostel v Mariengaarde stal hojně navštěvovaným poutním místem. Roku 1614 během kalvinistické vlády ve Frísku převezl opat Mikuláš Chamart jeho ostatky do Bonne-Espérance, kde byly roku 1616 uloženy v kostele opatství. Během Francouzské revoluce byly přeneseny do Vellereille a roku 1938, za opata Bouvense, do Leffe u Dinantu.
Papež Benedikt XII. schválil Bedřichovo uctívání 22. února 1728.

Bedřich je zobrazován jako opat, zakladatel a stavitel, s květinami v rukou a Mariiným monogramem.

bottom of page