{"id":876,"date":"2025-08-29T13:14:55","date_gmt":"2025-08-29T11:14:55","guid":{"rendered":"http:\/\/www.klasterdoksany.net\/?page_id=876"},"modified":"2025-08-29T13:14:55","modified_gmt":"2025-08-29T11:14:55","slug":"marie-od-krize","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/?page_id=876","title":{"rendered":"Marie od K\u0159\u00ed\u017ee"},"content":{"rendered":"
\n
\n
\n
\n
\n

Marie od K\u0159\u00ed\u017ee<\/h2>\n

V\u00fd\u0148atek z p\u0159edn\u00e1\u0161ky P. Dominique-Marie Dauzeta k jeho knize Marie Odiot de la Paillonne, zakladatelka premonstr\u00e1tek v Bonlieu.<\/p>\n

Odpoledne 12. \u010dervna 1871 bylo mo\u017eno vid\u011bt ko\u010d\u00e1r se dv\u011bma ko\u0148mi, jak rychle jede po pl\u00e1ni u Mont\u00e9limar; za m\u011bstem Sauzet odbo\u010dil ze silnice na cestu, kter\u00e1 jej p\u0159ivedla a\u017e na sluncem zalit\u00fd dv\u016fr starobyl\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera cistercia\u010dek v Bonlieu. Z vozu sestoupila \u0159eholnice oble\u010den\u00e1 do b\u00edl\u00e9ho h\u00e1bitu a \u010dern\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b, srdce j\u00ed prudce bilo. N\u00e1jemci statku, kter\u00fd cht\u011bla koupit, ji zv\u011bdav\u011b pozorovali. Zavedli ji do starobyl\u00e9ho kostela, do chr\u00e1mov\u00e9 lodi s propadlou st\u0159echou, a\u017e k rom\u00e1nsk\u00e9 apsid\u011b, nyn\u00ed slou\u017e\u00edc\u00ed jako st\u00e1j. Prohl\u00e9dla si tak\u00e9 d\u016fm p\u0159estav\u011bn\u00fd z kl\u00e1\u0161tern\u00ed budovy ze 17. stolet\u00ed, kter\u00fd na n\u00ed ud\u011blal velk\u00fd dojem. Kr\u00e1sn\u00e9 okol\u00ed os\u00e1zen\u00e9 ostru\u017einami a ovocn\u00fdmi stromy, ml\u00fdn. Nad stromy l\u00e9tali holubi hledaj\u00edc\u00ed \u0159eku Roubion. V\u0161echno d\u00fdchalo pokojem. Mlad\u00e1 \u017eena vystoupila na terasu a kochala se tichem, pohledem na kr\u00e1snou krajinu a hory Vercors. P\u016fsobilo na ni kouzlo star\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera.
\nNebylo d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee je kl\u00e1\u0161ter v trosk\u00e1ch, budovy se daj\u00ed znovu vystav\u011bt: Marie Odiot de la Paillonne \u2013 \u0159eholn\u00edm jm\u00e9nem sestra Marie od K\u0159\u00ed\u017ee \u2013 na\u0161la m\u00edsto pro kl\u00e1\u0161ter podle sv\u00e9ho srdce. Po t\u0159icet let byl jej\u00ed \u017eivot a d\u00edlo spojen s kl\u00e1\u0161terem Svat\u00e9 Anny v Bonlieu, kde obnovila \u017eenskou v\u011btev premonstr\u00e1tsk\u00e9ho \u0159\u00e1du zmizel\u00e9ho z Francie u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika stalet\u00edmi.<\/p>\n

Po n\u011bkolika \u00favodn\u00edch v\u011bt\u00e1ch o historii zalo\u017een\u00ed kl\u00e1\u0161tera v Bonlieu bych v\u00e1m cht\u011bl stru\u010dn\u011b p\u0159edstavit osobnost, kter\u00e1 zaujala m\u00edsto v m\u00e9m srdci i \u017eivot\u011b.<\/p>\n

Marie Odiot se narodila 18. b\u0159ezna 1840 v Toulouse, kde jej\u00ed otec, d\u016fstojn\u00edk Joseph Odiot, slou\u017eil u 13. d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho pluku, kter\u00e9mu velel jeho tch\u00e1n, plukovn\u00edk Henri de la Paillonne, a s jeho\u017e nejmlad\u0161\u00ed dcerou se o\u017eenil. Budouc\u00ed matka Marie od K\u0159\u00ed\u017ee poch\u00e1zela ze strany sv\u00e9ho otce z pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 obchodnick\u00e9 rodiny \u2013 rod Odiot\u016f je zn\u00e1m\u00fd z d\u011bjin zlatnick\u00e9ho cechu: Jean Baptiste Claude Odiot, z\u0159ejm\u011b nejlep\u0161\u00ed zlatn\u00edk 19. stolet\u00ed, prastr\u00fdc Marie od K\u0159\u00ed\u017ee, \u017eil v n\u00e1dhern\u00e9m dom\u011b v ulici u kostela v Roule, kam Marie v d\u011btstv\u00ed jezdila na n\u00e1v\u0161t\u011bvu.
\nZe strany matky byla z rodiny de la Paillonne, star\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 rodiny venkovsk\u00fdch hrabat \u2013 poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze S\u00e9rignanu v kraji Vaucluse. Matka Marie od K\u0159\u00ed\u017ee se cel\u00fd \u017eivot podepisovala \u201eOdiot de la Paillonne\u201c, aby nazna\u010dila, \u017ee je spojena se sv\u00fdmi mate\u0159sk\u00fdmi ko\u0159eny, a \u017ee poch\u00e1z\u00ed z t\u00e9to star\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 rodiny, co\u017e pro jej\u00ed \u017eivot mnoho znamenalo. Jako d\u00edt\u011b \u017eila v mnoha m\u011bstech, kde byla um\u00edst\u011bna pos\u00e1dka jej\u00edho otce (Rennes, Metz, Vincennes). V roce 1850 se p\u0159est\u011bhovali do kraje rodu jej\u00ed matky, do S\u00e9rignanu, kde \u017eila do roku 1868: od sv\u00fdch deseti let do 28 let \u2013 jinak \u0159e\u010deno, od doby dosp\u00edv\u00e1n\u00ed do doby, kdy se stala mladou \u017eenou.
\nV\u00fdchovu a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed dostala tedy ve \u0161lechtick\u00e9 rodin\u011b, kde ji jej\u00ed matka u\u010dila hudb\u011b a literatu\u0159e, a otec (o dvacet let star\u0161\u00ed ne\u017e jeho man\u017eelka), d\u016fstojn\u00edk ve v\u00fdslu\u017eb\u011b, absolvent vojensk\u00e9 technick\u00e9 \u0161koly, ji u\u010dil matematice. Roku 1868 je Marie Odiot vzd\u011blanou mladou \u017eenou, velmi zbo\u017enou. Po\u010d\u00e1tek jej\u00edho \u0159eholn\u00edho povol\u00e1n\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 zahalen tajemstv\u00edm. Ona sama roku 1880 o sv\u00fdch letech p\u0159ed vstupem do kl\u00e1\u0161tera napsala:<\/p>\n

\u201e\u017dila jsem velmi uzav\u0159en\u011b ve sv\u00e9 rodin\u011b v mal\u00e9 vesnici v diec\u00e9zi Avignon. Do spole\u010dnosti jsem chodila velmi z\u0159\u00eddka a m\u016fj \u017eivot prob\u00edhal velmi klidn\u011b, mezi m\u00fdmi povinnostmi v rodin\u011b a \u010dinnostmi ve farnosti. Byla jsem velmi \u0161\u0165astn\u00e1 a zcela mi to vyhovovalo. Nemyslela jsem na \u0159eholn\u00ed \u017eivot, ani jsem ho neznala, proto\u017ee jsem nikdy nebyla v \u017e\u00e1dn\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e, ani kv\u016fli vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, jak se to d\u011blalo v rodin\u011b m\u00e9ho otce. Od velmi v\u00e1\u017en\u00e9 nemoci, kterou jsem prod\u011blala ve v\u011bku 21 let, jsem c\u00edtila nejasn\u00e9 touhy v\u00e9st \u017eivot v\u00edce uzav\u0159en\u00fd, v\u00edce \u0159eholn\u00ed, ale nev\u011bnovala jsem tomu p\u0159\u00edli\u0161 pozornost\u2026\u201c<\/p>\n

Nev\u011bnovala tomu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost, proto\u017ee nebyla voln\u00e1: pe\u010dovala o star\u00e9ho nemocn\u00e9ho otce, jak to bylo povinnost\u00ed nejstar\u0161\u00ed dcery v t\u00e9 dob\u011b. Pak se ud\u00e1losti jednoho kr\u00e1sn\u00e9ho dne daly do pohybu. Nechceme \u0159\u00edci, \u017ee smrt jej\u00edho otce roku 1868 byla z\u00e1sahem Proz\u0159etelnosti, ale dovolilo to sle\u010dn\u011b Marii Odiot p\u0159ej\u00edt ze stavu star\u00e9 panny do stavu mlad\u00e9 \u0159eholnice.
\nMarie Odiot se v \u010dervnu roku 1868 poprv\u00e9 dostala do opatstv\u00ed svat\u00e9ho Michaela ve Frigolet, z\u00fa\u010dastnila se velk\u00e9 slavnosti po\u0159\u00e1dan\u00e9 otci premonstr\u00e1ty \u2013 kl\u00e1\u0161ter ve Frigolet byl obnoven deset let p\u0159edt\u00edm \u00fasil\u00edm P. Edmonda Boulbona. Marii uchv\u00e1tila liturgie, zp\u011bvy, pr\u016fvod a k\u00e1z\u00e1n\u00ed, v\u0161echno j\u00ed p\u0159ipadalo velmi kr\u00e1sn\u00e9. A jej\u00edho srdce se dotklo, \u017ee kdy\u017e se zpov\u00eddala v nov\u00e9 velk\u00e9 bazilice kl\u00e1\u0161tera, zpov\u011bdn\u00edk \u2013 novicmistr P. Tom\u00e1\u0161 Akvinsk\u00fd de Boissy-Dubois (kter\u00e9ho p\u0159edt\u00edm neznala), s n\u00ed hovo\u0159il o Bohu tak, jak je\u0161t\u011b nikoho nesly\u0161ela mluvit. Slavnost vzbudila v Mariin\u011b du\u0161i pocit, \u017ee jej\u00ed \u00fad\u011bl je ur\u010den. A\u010dkoli p\u0159edt\u00edm nic netu\u0161ila, odj\u00ed\u017ed\u011bla z Frigolet, jak sama \u0159ekla, jako premonstr\u00e1tka t\u011blem i du\u0161\u00ed.<\/p>\n

Uk\u00e1zalo se, \u017ee P. Tom\u00e1\u0161 Akvinsk\u00fd de Boissy si ji\u017e dlouho p\u0159\u00e1l zalo\u017eit sestersk\u00fd prot\u011bj\u0161ek jejich kl\u00e1\u0161tera. Premonstr\u00e1tky ve Francii neexistovaly po n\u011bkolik stolet\u00ed. Od po\u010d\u00e1tku \u0159\u00e1du ve 12. stolet\u00ed m\u011bly kontemplativn\u00ed povol\u00e1n\u00ed, v klauzu\u0159e vedly \u017eivot modlitby v ml\u010den\u00ed. P. Tom\u00e1\u0161 \u010dekal na \u017eenu, kter\u00e1 by mohla toto zalo\u017een\u00ed v\u00e9st. Kdy\u017e ve Frigolet uvid\u011bl tuto mladou \u017eenu, z\u00e1rove\u0148 rozhodnou i nevinnou, tuto dceru provens\u00e1lsk\u00e9 \u0161lechty s ho\u0159\u00edc\u00edma tmav\u00fdma o\u010dima, \u0159ekl si, \u017ee to by mohla b\u00fdt zakladatelka onoho kl\u00e1\u0161tera.<\/p>\n

V\u011bci \u0161ly velmi rychle. Otcov\u00e9 z Frigolet pro Marii Odiot za\u0159\u00eddili \u2013 je\u0161t\u011b ne\u017e m\u011bla \u010das o v\u011bci d\u00e9le p\u0159em\u00fd\u0161let – prozat\u00edmn\u00ed novici\u00e1t. Dohodli se s otcem opatem Gabrielem d\u00b4Aiguebelle na provizorn\u00edm \u0159e\u0161en\u00ed. Pon\u011bvad\u017e neexistovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 francouzsky mluv\u00edc\u00ed premonstr\u00e1tky, mlad\u00e1 \u017eena pro\u0161la \u0159eholn\u00ed formac\u00ed u trapistek v Maubecu bl\u00edzko Mont\u00e9limaru, za n\u011b\u017e byl otec opat d\u00b4Aiguebelle zodpov\u011bdn\u00fd. B\u011bhem jej\u00edho novici\u00e1tu otcov\u00e9 hledali dal\u0161\u00ed d\u00edvky pro zalo\u017een\u00ed a Marie, i kdy\u017e byla v klauzu\u0159e, se sna\u017eila naj\u00edt m\u00edsto pro kl\u00e1\u0161ter.
\nZalo\u017een\u00ed vznikalo pod dohledem trapistek, v dob\u011b, kdy Francie byla ve v\u00e1lce s Pruskem. Mezi lety 1870 a 1872 se sestra Marie od K\u0159\u00ed\u017ee, v nesnadn\u00e9 pozici novicky a z\u00e1rove\u0148 budouc\u00ed p\u0159edstaven\u00e9, sna\u017eila z\u00edskat prvn\u00ed sestry. Byly to mlad\u00e9 \u017eeny z doby druh\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed, kter\u00fdm bylo v dob\u011b p\u00e1du Napoleona III mezi 20 a 30 lety. Poch\u00e1zely z ji\u017en\u00ed Francie \u2013 \u0161est z nich bylo z kraj\u016f Gard, Vaucluse a Drome: provens\u00e1lsk\u00e9 \u017eeny, radostn\u00e9 a nad\u0161en\u00e9, mlad\u00e9 a zdatn\u00e9. Roku 1872 bylo v kl\u00e1\u0161te\u0159e sedm ch\u00f3rov\u00fdch sester (n\u011bkter\u00e9 u\u017e sestry profesky, jin\u00e9 novicky) \u2013 bylo jim v pr\u016fm\u011bru 25 let.<\/p>\n

Sestry se usadily v Bonlieu na ja\u0159e roku 1871. Za\u010d\u00e1tek byl dost bolestn\u00fd, proto\u017ee vztahy mezi mladou premonstr\u00e1tskou komunitou a mate\u0159sk\u00fdm domem Frigolet byly napjat\u00e9. Matka Marie od K\u0159\u00ed\u017ee si nerozum\u011bla s otcem opatem Edmondem Boulbonem, kter\u00e9ho pova\u017eovala za autorit\u00e1\u0159sk\u00e9ho, \u201eklerik\u00e1ln\u00edho\u201c a m\u00e1lo dbaj\u00edc\u00edho na to, co je vhodn\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b pokud jde o \u017eeny. Nap\u011bt\u00ed v jejich vztaz\u00edch vedlo roku 1873 k tomu, \u017ee s podporou trapistick\u00e9ho opata otce Gabriela, sestry p\u0159etrhaly svazky s Frigolet, a t\u00edm i s kongregac\u00ed prvotn\u00ed observance francouzsk\u00fdch premonstr\u00e1t\u016f, a p\u0159ipojily se k premonstr\u00e1t\u016fm z Brabantska, pod otcovskou p\u00e9\u010di P. Jana Chrysostoma de Swerta, opata Tongerlo.
\nZcela odpov\u00eddalo povaze matky Marie od K\u0159\u00ed\u017ee, \u017ee si vybrala otce opata, kter\u00fd pob\u00fdval v\u00edce ne\u017e 900 km od n\u00ed \u2013 to j\u00ed zajistilo samostatnost. A tak\u00e9 samotu. Matka Marie sama vedla komunitu klauzurovan\u00fdch sester, kter\u00e1 se pomalu rozr\u016fstala, a\u017e do roku 1905. Za t\u011bchto 35 let slo\u017eilo v\u011b\u010dn\u00e9 sliby 34 sester ch\u00f3rov\u00fdch i laick\u00fdch, v pr\u016fm\u011bru jedna sestra za rok. To nen\u00ed a\u017e tak pozoruhodn\u00e9. P\u0159id\u00e1m jeden \u00fadaj pro srovn\u00e1n\u00ed \u2013 v t\u00e9\u017ee dob\u011b jej\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b matka Cec\u00edlie Bruy\u00e9rov\u00e1, abaty\u0161e benediktinek v kl\u00e1\u0161te\u0159e svat\u00e9 Cec\u00edlie v Solesmes, kter\u00fd byl zalo\u017een jen deset let p\u0159ed Bonlieu, byla u\u017e p\u0159edstavenou 60 mni\u0161ek a na p\u0159elomu stolet\u00ed zalo\u017eila dva dce\u0159in\u00e9 domy ve Wisques a Kergonanu. Abaty\u0161e ze Solesmes 25. b\u0159ezna 1898 matce Marii od K\u0159\u00ed\u017ee napsala: „M\u00e1 st\u00e1 ove\u010dka se pr\u00e1v\u011b \u2013 na p\u0159\u00edmluvu svat\u00e9ho Josefa \u2013 objevila, je to dobr\u00e1 breta\u0148sk\u00e1 laick\u00e1 sestra“.
\nJe pravda, \u017ee kl\u00e1\u0161teru svat\u00e9 Cec\u00edlie v Solesmes pom\u00e1halo to, \u017ee le\u017eel v bl\u00edzkosti velk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera svat\u00e9ho Petra, zalo\u017een\u00e9ho proslul\u00fdm otcem Gu\u00e9rangerem, sestry m\u011bly prosp\u011bch z d\u016fle\u017eit\u00e9 s\u00edt\u011b vztah\u016f \u2013 kter\u00e9 jim zprost\u0159edkov\u00e1vali brat\u0159i. Nic takov\u00e9ho v Bonlieu nebylo. Matka Marie od K\u0159\u00ed\u017ee to dob\u0159e v\u011bd\u011bla, a v dopisech sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni ze Solesmes se popisuje jako \u201eabaty\u0161e z pol\u00ed\u201c, p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstnan\u00e1 p\u011bstov\u00e1n\u00edm bource moru\u0161ov\u00e9ho, typick\u00e9ho pro zem\u011bd\u011blce v \u00fadol\u00ed Rhony, ne\u017e aby se mohla v\u011bnovat zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed kl\u00e1\u0161ter\u016f ve v\u0161ech \u010d\u00e1stech Francie nebo psan\u00ed velk\u00fdch pojedn\u00e1n\u00ed o mystice.<\/p>\n

Za pomoci sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele opata Gabriela d\u00b4Aiguebelle a ka\u017edodenn\u00ed pomoci abb\u00e9ho Revola, almu\u017en\u00edka kl\u00e1\u0161tera a far\u00e1\u0159e vesnice, Marie Odiot \u0159\u00eddila svou malou lo\u010fku, spokojen\u00e1 s jej\u00ed malost\u00ed. Po t\u0159icet let dok\u00e1zala zajistit p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed a \u017eivobyt\u00ed komunity ze sv\u00e9ho rodinn\u00e9ho majetku, z v\u011bna sester a v\u00fdroby hosti\u00ed, zah\u00e1jen\u00e9 roku 1875; sestry si brzy z\u00edskaly mnoho z\u00e1kazn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Od roku 1884 se kl\u00e1\u0161ter v Bonlieu stal s\u00eddlem \u201eArcibratrstva kaj\u00edc\u00ed m\u0161e\u201c, jeho\u017e \u010dinnost odpov\u00eddala pojet\u00ed zbo\u017enosti typick\u00e9mu pro 19. stolet\u00ed. Bratrstvo bylo inspirov\u00e1no sestrou Rosou, laickou sestrou z kl\u00e1\u0161tera. Tis\u00edce lid\u00ed z cel\u00e9 Evropy vstupovaly do tohoto bratrstva a u\u010dinily tak z Bonlieu zn\u00e1m\u00e9 duchovn\u00ed st\u0159edisko, a to umo\u017enilo tak\u00e9 kone\u010dn\u011b opravit kr\u00e1sn\u00fd rom\u00e1nsk\u00fd kostel kl\u00e1\u0161tera.
\nKostel v Bonlieu obdr\u017eel roku 1899 od Svat\u00e9ho stolce titul bazilika minor a p\u0159edstaven\u00e1 z\u00edskala t\u00e9ho\u017e roku hodnost abaty\u0161e. Ale mal\u00fd kl\u00e1\u0161ter, kter\u00fd pro\u017eil u\u017e mnoh\u00e9 nesn\u00e1ze, \u010dekal dal\u0161\u00ed t\u011b\u017ek\u00fd \u00fad\u011bl, nebo\u0165 roku 1901 musela komunita odej\u00edt do vyhnanstv\u00ed. A ve vyhnanstv\u00ed v Belgii abaty\u0161e Marie od K\u0159\u00ed\u017ee roku 1905 zem\u0159ela, vy\u010derpan\u00e1 nemoc\u00ed, kter\u00e1 j\u00ed o n\u011bkolik let d\u0159\u00edve zp\u016fsobila ochrnut\u00ed poloviny t\u011bla.<\/p>\n

Jej\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00fd \u017eivot odli\u0161uje Marii Odiot de la Paillonne od mnoha jin\u00fdch zakladatelek kl\u00e1\u0161ter\u016f v 19. stolet\u00ed. Marie cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot opakovala, \u017ee necht\u011bla nic zakl\u00e1dat \u2013 v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b \u201enic nov\u00e9ho\u201c. Zaj\u00edmal ji jenom \u0159eholn\u00ed \u017eivot, to jest n\u00e1vrat \u2013 mo\u017en\u00e1 podle romantick\u00e9ho pohledu, kter\u00fdm lid\u00e9 z 19. stolet\u00ed pohl\u00ed\u017eeli na st\u0159edov\u011bk \u2013 ke ko\u0159en\u016fm starobyl\u00e9ho \u0159\u00e1du, k stalet\u00e9 tradici \u017eivota sester premonstr\u00e1tek, jejich zp\u016fsob\u016fm askeze, jejich ml\u010den\u00ed a milosrdn\u00e9 l\u00e1sce ve spole\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b.
\nMarie Odiot neformovala, jak to d\u011blala nap\u0159\u00edklad jej\u00ed sou\u010dasnice Helene de Chapottin de Neuville, tis\u00edce sester mision\u00e1\u0159ek na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Ona prost\u011b jen \u017eila s oporou \u0158ehole svat\u00e9ho Augustina v p\u0159\u00edsn\u00e9 klauzu\u0159e, horliv\u011b se v\u011bnovala ch\u00f3rov\u00e9 modlitb\u011b (jak to n\u00e1le\u017e\u00ed kontemplativn\u00edm kanovnic\u00edm) a sna\u017eila se p\u0159iv\u00e9st n\u011bkolik d\u00edvek k Bohu.
\nJe mo\u017en\u00e9, \u017ee byla v\u00edce ne\u017e p\u0159edstavenou, kterou sestry zaj\u00edmaj\u00ed jen z poloviny, \u017ee jim byla matkou. Jej\u00ed p\u0159\u00edtel opat Gabriel p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Bonlieu v za\u010d\u00e1tc\u00edch kl\u00e1\u0161tera \u0159ekl mlad\u00e9 p\u0159edstaven\u00e9: Je to zde zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u010dlov\u011bk tu m\u00e1 pocit, jako by nebyl v komunit\u011b, ale v rodin\u011b.\u201c
\nJak m\u00e1me ch\u00e1pat tento post\u0159eh? Je to pochvala sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o prost\u0159ed\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 l\u00e1sky, nebo sp\u00ed\u0161e lehk\u00fd neklid opata nad zalo\u017een\u00edm, kter\u00e9 by mohlo p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ipom\u00ednat matku a jej\u00ed d\u011bti. Kdy\u017e tato matka roku 1905 zem\u0159ela, r\u00e1di bychom v\u011bd\u011bli, jestli se zbyl\u00e9 sestry c\u00edtily jako sirotci.<\/p>\n

J\u00e1 jsem se sezn\u00e1mil s v\u00fdjime\u010dn\u00fdmi fondy archiv\u016f kl\u00e1\u0161tera Bonlieu v roce 1993, kdy na\u0161e komunita zalo\u017eila v \u010d\u00e1sti kl\u00e1\u0161tera sester p\u0159evorstv\u00ed. Se\u0159azeny v dokonal\u00e9m po\u0159\u00e1dku v zav\u0159en\u00e9 sk\u0159\u00edni, zapomenuty po t\u00e9m\u011b\u0159 sto let, asi \u0161edes\u00e1t krabic skr\u00fdvalo tis\u00edce stran textu, vzpom\u00ednek, dopis\u016f, autobiografick\u00fdch materi\u00e1l\u016f, vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o zalo\u017een\u00ed kl\u00e1\u0161tera, a skoro v\u0161echno rukou matky Marie od K\u0159\u00ed\u017ee, zakladatelky! Prvn\u00ed nad\u0161en\u00fd pr\u016fzkum trval n\u011bkolik t\u00fddn\u016f. Musel jsem uznat liter\u00e1rn\u00ed talent a liter\u00e1rn\u00ed plodnost t\u00e9to klauzurovan\u00e9 \u0159eholnice, kter\u00e1 korespondovala s celou Evropou, a kter\u00e1 v noci ve sv\u00e9 pracovn\u011b psala bez oddechu. Na prvn\u00ed pohled tento archiv odhaloval kr\u00e1sn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh spole\u010denstv\u00ed, a tak\u00e9 \u2013 pro historika spirituality – zaj\u00edmav\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh du\u0161e, abych si vyp\u016fj\u010dil v\u00fdraz na\u0161\u00ed sousedky z Lisieux.
\nMezi t\u011bmi \u0161edes\u00e1ti krabicemi jsem na\u0161el krabici \u010d\u00edslo 26, kter\u00e1 obsahuje korespondenci matky Marie od K\u0159\u00ed\u017ee s jej\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed abaty\u0161\u00ed ze Solesmes. Nam\u00e1tkou jsem otev\u0159el svazek dopis\u016f z ledna 1902 – ob\u011b abaty\u0161e hovo\u0159\u00ed o tom, jak se sna\u017e\u00ed napl\u0148ovat sv\u00e9 duchovn\u00ed mate\u0159stv\u00ed. Proch\u00e1zel jsem dopisy z konce jej\u00edho \u017eivota, psan\u00e9 v exilu v Grimbergenu v Belgii, kde na\u0161la se svou komunitou \u00fato\u010di\u0161t\u011b.<\/p>\n

Ve skute\u010dnosti tyto tis\u00edce str\u00e1nek rukopis\u016f spaly v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017ee budou zase s pochopen\u00edm \u010dteny. Poprv\u00e9 bude \u010d\u00edst tyto dopisy jedn\u00e9 \u0159eholnice \u0161irok\u00e1 ve\u0159ejnost, kter\u00e1 p\u0159evezme roli v\u0161ech adres\u00e1t\u016f najednou. Ka\u017ed\u00fd si m\u016f\u017ee poslechnout lidsk\u00fd duchovn\u00ed koncert, v n\u011bm\u017e Marie Odiot byla s\u00f3lov\u00fdm n\u00e1strojem po t\u0159icet let. S\u00f3listkou v samot\u011b? V\u0161e v jednom. Vn\u00edmal jsem \u00fachvatn\u00e9 adagio t\u00e9to klauzurovan\u00e9 \u0159eholnice, kter\u00e1 marn\u011b o\u010dek\u00e1vala dopis nebo n\u00e1v\u0161t\u011bvu sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 du\u0161e.<\/p>\n

Nam\u00e1tkou vyb\u00edr\u00e1m dopis pro trapistick\u00e9ho opata Gabriela d\u00b4Aiguebelle:
\nMoje uboh\u00e1 du\u0161e si chod\u00ed v\u017edycky, kam chce. Unik\u00e1 mi, a u\u017e nev\u00edm, co j\u00ed m\u00e1m \u0159\u00edci. Cht\u011bla bych v\u00e1m j\u00ed kousek poslat a zeptat se v\u00e1s, co si o n\u00ed mysl\u00edte. Snad byste vid\u011bl l\u00e9pe ne\u017e j\u00e1. Sta\u010dilo by mi, kdybych v\u011bd\u011bla, \u017ee t\u00edm nic neriskuje. Kdy p\u0159ijedete na chv\u00edli do Bonlieu, ctihodn\u00fd ot\u010de? Neodva\u017eovala bych se v\u00e1s na to pt\u00e1t, nut\u00ed mne k tomu jen to, \u017ee bych s v\u00e1mi pot\u0159ebovala tolik hovo\u0159it, \u017ee to ani neum\u00edm \u0159\u00edci, ani nemohu pochopit.<\/p>\n

A d\u00e1le v t\u00e9m\u017ee dopise:
\nB\u016fh vytv\u00e1\u0159\u00ed kolem mne a ve mn\u011b takovou pr\u00e1zdnotu, \u017ee se j\u00ed a\u017e d\u011bs\u00edm. A p\u0159ece to naz\u00fdv\u00e1m milost\u00ed. C\u00edt\u00edm se zbavena v\u0161eho, a p\u0159esto mi nic nechyb\u00ed. Jedn\u00edm slovem: jsem \u0161\u0165astn\u00e1, i kdy\u017e v tomto zvl\u00e1\u0161tn\u00edm blahu, kter\u00e9, jak v\u011b\u0159\u00edm, vy tak\u00e9 zn\u00e1te, se m\u00eds\u00ed trpkost s radost\u00ed v jednu s\u00edlu i laskavost, kter\u00e1 v\u00edt\u011bz\u00ed nade v\u0161\u00edm vnit\u0159n\u00edm i vn\u011bj\u0161\u00edm. Je to sou\u010dasn\u011b boj i odpo\u010dinek, vid\u011bn\u00ed i slepota.<\/p>\n

Hlubok\u00fd \u017eivot du\u0161e Marie od K\u0159\u00ed\u017ee je obsa\u017een v t\u011bchto paradoxn\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch v cel\u00e9 svobod\u011b \u2013 pohybuje se mezi protip\u00f3ly zbo\u017enosti a pobo\u017en\u016fstk\u00e1\u0159stv\u00ed, oba typick\u00e9 pro 19. stolet\u00ed. Poslechn\u011bte si, jak p\u00ed\u0161e o jedn\u00e9 ze sv\u00fdch dcer:<\/p>\n

Na\u0161e nov\u00e1 novicka je okouzluj\u00edc\u00ed. Sest\u0159i\u010dka Terezie, kter\u00e1 je opravdu horliv\u00e1 jako and\u011bl, se domn\u00edv\u00e1, \u017ee B\u016fh po n\u00e1s nem\u016f\u017ee \u017e\u00e1dat nic jin\u00e9ho, ne\u017e ob\u011bti, a nech\u00e1pe, \u017ee \u010dlov\u011bk mu m\u016f\u017ee nab\u00eddnout jin\u00e9 v\u011bci ne\u017e ty, kter\u00e9 stoj\u00ed bolest nebo n\u00e1mahu. Zd\u00e1 se mi, \u017ee vedle toho, co \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee Bohu ob\u011btovat, existuj\u00ed i v\u011bci, kter\u00e9 mu m\u016f\u017ee zasv\u011btit. \u017de n\u00e1\u0161 P\u00e1n po n\u00e1s v\u017edy chce v\u011bci obt\u00ed\u017en\u00e9, se jen zd\u00e1 se.
\nNa okam\u017eik se jej\u00ed pero zastavilo. Pak zasn\u011bn\u011b pokra\u010duje:
\nJ\u00e1 nem\u00e1m horlivost du\u0161\u00ed velkomysln\u00fdch. V\u0161echno, co vy\u017eaduje pohyb, mne unavuje. Uva\u017eovat o c\u00edlech vn\u011bj\u0161\u00edch, k nim\u017e se bl\u00ed\u017e\u00edme, kter\u00e9 n\u00e1sledujeme a jich\u017e dosahujeme skrze oddanou a nad\u0161enou horlivost, mi zp\u016fsobuje z\u00e1vra\u0165. A nec\u00edt\u00edm se schopna vykonat nic dobr\u00e9ho, jen zem\u0159\u00edt. Zd\u00e1 se mi, \u017ee \u017eivot na zemi nen\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e c\u00edpek onoho druh\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n

Tahle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zakladatelka nen\u00ed \u017e\u00e1dnou aktivistkou. Jak\u00e9koli pelagi\u00e1nsk\u00e9 sklony, jak\u00e9koli snahy dob\u00fdt Boha vlastn\u00edm \u00fasil\u00edm, z\u00e1sluhami, asketick\u00fdmi skutky, nato\u017e \u2013 co\u017e zdr\u017eenliv\u011b p\u0159izn\u00e1v\u00e1 \u2013 evangelizac\u00ed a misiemi jsou j\u00ed ciz\u00ed. To nech\u00e1v\u00e1 jin\u00fdm: kontemplativn\u00ed \u017eivot v klauzu\u0159e na prvn\u00edm m\u00edst\u011b znamen\u00e1 l\u00e1skypln\u00e9 zasv\u011bcen\u00ed nepoznateln\u00e9mu Mil\u00e9mu. Je to pozv\u00e1n\u00ed vystavit se slunci. Ne\u010dinnost podlo\u017een\u00e1 doktr\u00ednou.
\nSv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni matce Cec\u00edlii se sv\u011b\u0159uje:
\nMoje du\u0161e je na tom dob\u0159e, mus\u00edm jen \u0159\u00edci, \u017ee v\u011bt\u0161\u00ed radost m\u00e1m, kdy\u017e nic ned\u011bl\u00e1m, ne\u017e kdy\u017e pracuji. Kdy\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed ve\u010der, a znovu si proch\u00e1z\u00edm hodiny tohoto dne, nenach\u00e1z\u00edm nic vynikaj\u00edc\u00edho, co by vych\u00e1zelo ze spole\u010dn\u00e9ho a \u0159eholn\u00edho \u017eivota, a pak mi p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed opravdovou radost a pokoj v\u011b\u0159it v r\u00e1j. Vskutku, ve\u0161ker\u00e1 \u010dinnost, kter\u00e1 d\u011bl\u00e1 z b\u011b\u017en\u00e9ho \u017eivota p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed, mne zahanbuje a rozptyluje. A\u0165 \u017eije nicned\u011bl\u00e1n\u00ed! Ch\u00e1pu, \u017ee kdy\u017e nap\u00ed\u0161i tato slova, m\u016f\u017ee to zn\u00edt velmi sm\u011b\u0161n\u011b, snad i trochu skand\u00e1ln\u011b t\u011bm, kdo nech\u00e1pou, jak to c\u00edt\u00edm. Vy, ctihodn\u00e1 matko, ch\u00e1pete, \u017ee je to velmi rozumn\u00e9 a ospravedlniteln\u00e9? Nem\u00e1m ani v nejmen\u0161\u00edm na mysli lenost nebo zah\u00e1lku. Ne, je to n\u011bco jin\u00e9ho, co mi nijak nebr\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edt cel\u00fd den.<\/p>\n

Roku 1880, n\u011bjak\u00fdch deset let potom, co za\u010dala \u017e\u00edt \u0159eholn\u00edm \u017eivotem, za\u010dala Marie Odiot ps\u00e1t prvn\u00ed str\u00e1nky sv\u00fdch Annales de fondation – Letopisy zalo\u017een\u00ed. Zakladatelka okouzluj\u00edc\u00edm stylem podrobn\u011b popisuje \u010detn\u00e9 obt\u00ed\u017ee, a, jej\u00edmi slovy \u0159e\u010deno, velk\u00e9 \u201e\u0159e\u017ee\u201c prvn\u00edch let zalo\u017een\u00ed (mezi lety 1868 a 1873).<\/p>\n

Na konci p\u0159edn\u00e1\u0161ky bych v\u00e1m cht\u011bl kr\u00e1tce p\u0159ibl\u00ed\u017eit obsah jedn\u00e9 z mnoha krabic z archivu z Bonlieu, t\u00e9, kter\u00e1 n\u00e1m ukazuje Marii Odiot v posledn\u00edm \u00faseku jej\u00edho \u017eivota, za spor\u016f, kdy t\u0159et\u00ed francouzsk\u00e1 republika byla k c\u00edrkvi \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce nep\u0159\u00e1telsk\u00e1.
\n\u010clov\u011bk m\u016f\u017ee popsat \u017eivot francouzsk\u00fdch katol\u00edk\u016f v 19. stolet\u00ed, jako velk\u00fd z\u00e1pas mezi revoluc\u00ed a zjeven\u00edm (R\u00e9volution et R\u00e9v\u00e9lation). Tato slovn\u00ed h\u0159\u00ed\u010dka je v\u00fdsti\u017en\u00e1 a opr\u00e1vn\u011bn\u00e1: katol\u00edci balancovali na hran\u011b rozhodnut\u00ed: m\u011bli by p\u0159ijmout modern\u00ed dobu, laicismus, republik\u00e1nsk\u00e9 hodnoty, d\u011bdictv\u00ed roku 1789 \u2013 a mohli by v\u016fbec z\u016fstat k\u0159es\u0165any, kdyby v nich toto d\u011bdictv\u00ed p\u0159evl\u00e1dlo? Nebo by m\u011bli proti modern\u00edmu sv\u011btu bojovat na \u017eivot a na smrt, obvi\u0148ovat ostatn\u00ed z bezbo\u017enosti, odvr\u00e1tit se od sv\u011bta, zcela se od n\u011bj od\u0159\u00edznout a opevnit se proti n\u011bmu \u2013 jako pape\u017eov\u00e9 zav\u0159en\u00ed ve Vatik\u00e1nu \u2013 v ne\u00fastupn\u00e9m katolicismu, ve stavu trval\u00e9ho oble\u017een\u00ed?
\nStatut \u0159eholn\u00edk\u016f byl nejasn\u00fd, proto\u017ee konkord\u00e1t z roku 1801 jim nedovoloval usadit se ve Francii, a tak se zalo\u017een\u00ed r\u016fzn\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f ocitla vlastn\u011b mimo z\u00e1kon; p\u016fsobila z pr\u00e1vn\u00edho hlediska ileg\u00e1ln\u011b, s tich\u00fdm souhlasem \u00fa\u0159ad\u016f. Zcela v souladu s francouzsk\u00fdm pr\u00e1vem pak vl\u00e1da Julese Ferryho, rozhn\u011bvan\u00e1 chov\u00e1n\u00edm jezuit\u016f a asumptionist\u016f, roku 1880 v\u0161echny francouzsk\u00e9 \u0159eholn\u00edky vyhostila. Premonstr\u00e1ty z Mondaye a Frigolet potkalo tot\u00e9\u017e, co ostatn\u00ed. Prefekt a podprefekt kraje za pomoci \u010detnictva (proto\u017ee obyvatelstvo s t\u00edm ne v\u017edy souhlasilo) vyp\u00e1\u010dili vrata kl\u00e1\u0161tera a vyklidili jej.<\/p>\n

Roku 1880 se v\u00fdnos o vyhn\u00e1n\u00ed \u0159eholn\u00edk\u016f dotkl jenom kl\u00e1\u0161ter\u016f brat\u0159\u00ed, sestry byly ponech\u00e1ny na pokoji. Marie Odiot p\u00ed\u0161e jednomu belgick\u00e9mu premonstr\u00e1tovi:
\nMusela jsem v\u00e1m hned napsat, abych v\u00e1m sd\u011blila nov\u00e9 zpr\u00e1vy v t\u011bchto \u010dasech v\u0161eobecn\u00fdch t\u011b\u017ekost\u00ed a \u00fazkosti. U n\u00e1s je zat\u00edm klid, ale j\u00e1 u\u017e jsem ztratila v\u00edru, \u017ee to dob\u0159e dopadne, kdy\u017e jsem musela sestr\u00e1m sd\u011blit zpr\u00e1vy o obt\u00ed\u017e\u00edch, kter\u00e9 hroz\u00ed \u0159eholn\u00edm dom\u016fm v na\u0161\u00ed uboh\u00e9 Francii: p\u016fsob\u00ed n\u00e1m to starosti a naru\u0161uje to n\u00e1\u0161 \u017eivot, jen noc v\u011bt\u0161inou p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pot\u0159ebn\u00fd pokoj do du\u0161\u00ed \u0159eholnic. Jinak se sna\u017e\u00edme \u017e\u00edt v klidu jako obvykle. M\u00e1me zde na sv\u011bt\u011b pronajato jen mal\u00e9 m\u00edsto, a v\u017edy mne udivovalo, \u017ee jsme jej v\u016fbec sm\u011bly ob\u00fdvat. Tak se neznepokojuji pro jin\u00e9 v\u011bci, sna\u017e\u00edm se starat o komunitu podle sv\u00fdch sil a sp\u00edm klidn\u011b pod pohledem Bo\u017e\u00edm, jako by se nic ned\u011blo.<\/p>\n

V Bonlieu p\u0159edstaven\u00e1 m\u011bla velmi dobr\u00e9 informace, a to od far\u00e1\u0159e z vesnice, kter\u00fd \u010detl noviny, a kter\u00fd j\u00ed oznamoval, co se ve sv\u011bt\u011b d\u011bje. A pravd\u011bpodobn\u011b v letech 1880-1900 vypr\u00e1v\u011bl matce Marii od K\u0159\u00ed\u017ee tak\u00e9 o sv\u00fdch vlastn\u00edch zklam\u00e1n\u00edch, nebo\u0165 v t\u011bchto letech nebylo v kraji Drome snadn\u00e9 b\u00fdt vesnick\u00fdm far\u00e1\u0159em.<\/p>\n

Matka Marie od K\u0159\u00ed\u017ee p\u00ed\u0161e sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni ze Solesmes v \u010dervenci 1890:
\n\u010e\u00e1bel zu\u0159\u00ed, a to nen\u00ed \u0161patn\u00e9 znamen\u00ed, \u017ee? My zde m\u00e1me co d\u011blat s jeho pomocn\u00edky. Zak\u00e1zali n\u00e1m zvonit v noci podle z\u00e1kona z roku 1885 a u\u017e \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed se modl\u00edme matutinum bez zvon\u016f. Byla jsem velmi rozru\u0161en\u00e1, \u017ee n\u00e1m zak\u00e1zali zvonit. Nemohla jsem v\u016fbec usnout, kdy\u017e mi to \u0159ekli, ale musela jsem na sebe vz\u00edt tento \u00fad\u011bl, proto\u017ee odpor proti nim nen\u00ed mo\u017en\u00fd, a tak jsem te\u010f v klidu kv\u016fli t\u00e9to v\u011bci i kv\u016fli v\u0161emu ostatn\u00edmu. Cht\u011bla bych v\u00e1m vypr\u00e1v\u011bt o jednom poku\u0161en\u00ed, kter\u00e9 jsem m\u011bla ten ve\u010der ve sv\u00e9m smutku. Napadlo mi modlit se ke svat\u00fdm and\u011bl\u016fm, aby zvonili na na\u0161e matutinum, proto\u017ee oni nepodl\u00e9haj\u00ed starostovi Bonlieu. Ale najednou, nic jsem nevid\u011bla ani nesly\u0161ela, jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee mi to na\u0161ept\u00e1v\u00e1 \u010f\u00e1bel. Toto poku\u0161en\u00ed opov\u00e1\u017elivosti vypov\u00edd\u00e1 dob\u0159e o zlosti, kter\u00e1 byla v m\u00e9 du\u0161i.<\/p>\n

Marie Odiot nepochybovala, \u017ee brzy zvony nebudou zvonit v\u016fbec, proto\u017ee kl\u00e1\u0161ter bude pr\u00e1zdn\u00fd, a \u017ee ona bude muset se sestrami odej\u00edt.
\nKv\u016fli \u00fadajn\u00e9mu \u201enadbytku \u0159eholn\u00edch kongregac\u00ed\u201c vyhl\u00e1sil Waldeck-Rousseau na podzim roku 1900 program jejich kontroly, a parlament odhlasoval v l\u00e9t\u011b roku 1901 z\u00e1kon, kter\u00fd stanovil, \u017ee v\u0161echny kongregace se mus\u00ed b\u011bhem t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f podrobit st\u00e1tn\u00edmu schv\u00e1len\u00ed. Pokud o schv\u00e1len\u00ed nepo\u017e\u00e1daj\u00ed nebo nebude ud\u011bleno, kongregace bude z \u00fazem\u00ed Francie vypov\u011bzena.<\/p>\n

Mondaye \u017e\u00e1dalo o ud\u011blen\u00ed schv\u00e1len\u00ed, ale nedostali ho a byli vypov\u011bzeni z Francie. Ale mus\u00edme po pravd\u011b \u0159\u00edci, \u017ee n\u011bkter\u00e9 kl\u00e1\u0161tery \u2013 zvl\u00e1\u0161t\u011b ty ze \u0161lechtick\u00e9 kongregace ze Solesmes \u2013 pova\u017eovaly za pon\u00ed\u017een\u00ed \u017e\u00e1dat bezbo\u017enou vl\u00e1du o povolen\u00ed, aby mohly pokra\u010dovat v \u0159eholn\u00edm \u017eivot\u011b. Francie roku 1901 si u\u017e nezaslou\u017e\u00ed, aby tam p\u016fsobily: mni\u0161i a mni\u0161ky se hrd\u011b rozhodli, \u017ee nebudou o nic \u017e\u00e1dat a odejdou do vyhnanstv\u00ed. Marie Odiot de la Paillonne, dcera plukovn\u00edka a vnu\u010dka gener\u00e1la \u2013 dvou d\u016fstojn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed slou\u017eili kr\u00e1li, c\u00edsa\u0159i i republice – se pod vlivem sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b Cec\u00edlie Bruyerov\u00e9 ze Solesmes rozhodla, \u017ee tak\u00e9 odejdou, d\u0159\u00edve ne\u017e je vy\u017eenou. A tak 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1901, za smutku cel\u00e9 obce, se komunita premonstr\u00e1tek z Bonlieu po t\u0159iceti letech \u017eivota v t\u00e9to mal\u00e9 vesnici v kraji Drome vydala na cestu do vyhnanstv\u00ed, sm\u011brem Belgie, kde jim hrab\u011bnka de M\u00e9rode nab\u00eddla sv\u016fj neob\u00fdvan\u00fd z\u00e1mek Grimbergen.<\/p>\n

Matka Marie od K\u0159\u00ed\u017ee v Belgii zem\u0159ela a jej\u00ed komunita tam z\u016fstala do roku 1933, kdy se vr\u00e1tila do Drome. Nemohu tady cel\u00fd ve\u010der popisovat, co pro n\u011b znamenalo vyhnanstv\u00ed. Nech\u00e1m prost\u011b zazn\u00edt jej\u00ed hlas je\u0161t\u011b jednou v dopise z roku 1902.<\/p>\n

N\u00e1\u0161 \u017eivot zde je pokra\u010dov\u00e1n\u00edm \u017eivota v Bonlieu. Nen\u00ed to u\u017e d\u016fm, ale z\u00e1mek na\u0161\u00ed chudoby. To znamen\u00e1, mil\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, \u017ee zde mus\u00edme b\u00fdt je\u0161t\u011b v\u00e1\u017een\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bj\u0161\u00ed a prakti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, a mn\u011b se bude l\u00edbit v tomto kr\u00e1sn\u00e9m z\u00e1mku s n\u00e1dhern\u00fdmi s\u00e1ly, tak honosn\u011b vyzdoben\u00fdmi, a\u017e uvid\u00edm, \u017ee jsme zde stejn\u011b chud\u00e9, jako v na\u0161em skromn\u00e9m Bonlieu. Kdybyste vid\u011bla v\u0161echny projevy Bo\u017e\u00ed proz\u0159etelnosti v tomto vyhnanstv\u00ed, obdivovala byste je. B\u016fh je k n\u00e1m tak dobr\u00fd! Prvn\u00ed novinkou, kter\u00e1 mne zas\u00e1hla, je, \u017ee v\u00fdsledek voleb se zd\u00e1 p\u0159\u00edzniv\u00fd. C\u00edt\u00edm up\u0159\u00edmnou radost \u2013 jednak by to bylo k dobru Francie a tak\u00e9 bychom m\u011bly nad\u011bji na n\u00e1vrat. Tato radost mne udivuje, t\u00e9m\u011b\u0159 znepokojuje, zd\u00e1 se mi podez\u0159el\u00e1, kompromituj\u00edc\u00ed \u2013 znamen\u00e1 to, \u017ee jsem opustila dokonalost a svatou lhostejnost. Kdy\u017e vid\u00edm, jak toto zlep\u0161en\u00ed na\u0161eho stavu je\u0161t\u011b zdaleka neznamen\u00e1 mo\u017enost n\u00e1vratu, c\u00edt\u00edm se podveden\u00e1.<\/p>\n

(\u2026)
\nVyhl\u00eddka na prodlou\u017een\u00ed vyhnanstv\u00ed mne u\u017e neskli\u010duje. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee tato mo\u017enost mne nech\u00e1v\u00e1 v klidu a bez d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch tu\u017eeb. Touha po Bonlieu m\u00e1 ten \u00fa\u010dinek, \u017ee m\u00edsto toho tou\u017e\u00edm po nebi. Mysl\u00edm na nebe, jako na sv\u016fj posledn\u00ed konec, kam m\u00e1m pevnou nad\u011bji jednoho dne doj\u00edt, ne kv\u016fli sv\u00fdm velk\u00fdm z\u00e1sluh\u00e1m, ale d\u00edky na\u0161emu P\u00e1nu Je\u017e\u00ed\u0161i Kristu, m\u00e9mu Spasiteli a Vykupiteli. P\u0159esto ta touha, kter\u00e1 na okam\u017eik byla tak siln\u00e1, \u017ee p\u0159ekonala v\u0161echny ostatn\u00ed touhy, mne zanechala tichou a \u0161\u0165astnou nad zem\u00ed, kde mne \u017eivot netr\u00e1p\u00ed, a kde za\u017e\u00edv\u00e1m blaho tak skute\u010dn\u00e9 a bez mrak\u016f.
\nJak P\u00e1n dok\u00e1\u017ee v\u017edycky v\u0161echno zorganizovat tak, abych byla spokojen\u00e1? Neopakuji tuto v\u011btu st\u00e1le znovu a znovu? Je ta skute\u010dnost b\u00edl\u00e1? Pak m\u016fj hlas radostn\u011b souhlas\u00ed. Je \u010dern\u00e1? Stala se tu\u017ebou m\u00e9 du\u0161e. Moje radost prostupuje v\u0161echny \u010diny jako Bo\u017e\u00ed kouzlo. P\u0159i\u0161lo bez upozorn\u011bn\u00ed, ani\u017e by mne n\u011bco varovalo. C\u00edt\u00edm, \u017ee mne od hlavy k pat\u011b napl\u0148uje svat\u00e1 v\u016fle Bo\u017e\u00ed; c\u00edt\u00edm se milovan\u00e1, po\u017eehnan\u00e1, vyvolen\u00e1 ve v\u0161em.<\/p>\n

Vnit\u0159n\u00ed p\u0159irozenost t\u00e9to star\u00e9 abaty\u0161e p\u0159ipom\u00edn\u00e1 dob\u0159e nau\u010denou a dob\u0159e p\u0159ednesenou lekci ze svat\u00e9 lhostejnosti. Zalo\u017e\u00edte kl\u00e1\u0161ter, milujete jej nade v\u0161e, v\u011bnujete mu sv\u00e9 t\u011blo, krev i slzy, zp\u00edv\u00e1te tam, s\u00e1z\u00edte tam vinnou r\u00e9vu a ovocn\u00e9 stromy, a pak se Bohu zl\u00edb\u00ed v\u00e1s odtud vytrhnout, a nechat v\u00e1s jako Joba nahou na hnoji\u0161ti. Nahou? Jak\u00fd omyl. N\u00e1dhern\u011b oble\u010denou, \u0159\u00edk\u00e1 abaty\u0161e, n\u00e1dhern\u011b oble\u010denou od hlavy k pat\u011b, ve svat\u00e9 v\u016fli Bo\u017e\u00ed. V od\u011bvu svatebn\u00edm.<\/p>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/section>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Marie od K\u0159\u00ed\u017ee V\u00fd\u0148atek z p\u0159edn\u00e1\u0161ky P. Dominique-Marie Dauzeta k jeho knize Marie Odiot de la Paillonne, zakladatelka premonstr\u00e1tek v Bonlieu. Odpoledne 12. \u010dervna 1871 bylo mo\u017eno vid\u011bt ko\u010d\u00e1r se dv\u011bma ko\u0148mi, jak rychle jede po pl\u00e1ni u Mont\u00e9limar; za m\u011bstem Sauzet odbo\u010dil ze silnice na cestu, kter\u00e1 jej p\u0159ivedla a\u017e na sluncem zalit\u00fd dv\u016fr …<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"template-builder.php","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-876","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/876","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=876"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/876\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":877,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/876\/revisions\/877"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=876"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}