{"id":854,"date":"2025-08-29T12:52:13","date_gmt":"2025-08-29T10:52:13","guid":{"rendered":"http:\/\/www.klasterdoksany.net\/?page_id=854"},"modified":"2025-08-29T12:52:13","modified_gmt":"2025-08-29T10:52:13","slug":"gertruda-z-altenbergu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/?page_id=854","title":{"rendered":"Gertruda z Altenbergu"},"content":{"rendered":"
\n
\n
\n
\n
\n

Blahoslaven\u00e1 Gertruda z Altenbergu<\/h2>\n

U Gertrudy z Altenbergu vstupujeme do zcela jin\u00e9ho sv\u011bta ne\u017e u Riquery. Ona nen\u00ed jako Riquera jen ob\u011btav\u00e1 o\u0161et\u0159ovatelka chud\u00fdch a nemocn\u00fdch, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 osoba ve vysok\u00e9 politice, \u010deho\u017e si jej\u00ed hagiografie v\u011bt\u0161inou m\u00e9n\u011b v\u0161\u00edm\u00e1, ale nov\u00e1 kniha od Stefanie Seebergov\u00e9 o textiln\u00edm vybaven\u00ed v Altenbergu to velmi zd\u016fraz\u0148uje.<\/p>\n

K tomu se mus\u00edme nejprve d\u016fkladn\u011bji zahled\u011bt na jej\u00ed p\u016fvod a \u017eivotn\u00ed pom\u011bry. Gertruda poch\u00e1z\u00ed nejen z vysoce postaven\u00fdch rodi\u010d\u016f, n\u00fdbr\u017e z\u00e1rove\u0148 z cel\u00e9 rodiny sv\u011btc\u016f, nebo\u0165 nese, ne snad bez z\u00e1m\u011bru, jm\u00e9no sv\u00e9 babi\u010dky, uhersk\u00e9 kr\u00e1lovny Gertrudy. Ta ale poch\u00e1zela z domu hrabat z Andechu a v\u00e9vod\u016f z Merana, s majetkem od v\u00fdchodn\u00ed oblasti Frank\u016f a\u017e k Jadersk\u00e9mu mo\u0159i v Chorvatsku, bezprost\u0159edn\u011b pod\u0159\u00edzen\u00fdch c\u00edsa\u0159i. Gertruda se narodila okolo r. 1182 na Svat\u00e9 ho\u0159e Andechs. Jej\u00ed bratr Berthold se stal arcibiskupem v Kalocsa a patriarchou v Aquilei, bratr Ekbert biskupem v Bamberku. Jej\u00ed sestra svat\u00e1 Hedvika byla v\u00e9vodkyn\u00ed ve Slezsku, jej\u00ed sestra Ane\u017eka kr\u00e1lovnou Francie a jej\u00ed sestra Mechtilda abaty\u0161\u00ed v Kitzingen. Gertuda se vdala r. 1203 za pozd\u011bj\u0161\u00edho uhersk\u00e9ho kr\u00e1le Ond\u0159eje II. ze star\u00e9ho rodu Arp\u00e1dovc\u016f, kter\u00fd byl r. 1205 korunov\u00e1n na kr\u00e1le, p\u0159i\u010dem\u017e hlavn\u011b ona, jak prav\u00ed kronik\u00e1\u0159, \u201evedla s mu\u017esk\u00fdm intelektem st\u00e1tn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti\u201c. To ale tak\u00e9 zaplatila sv\u00fdm \u017eivotem: byla r. 1213 p\u0159i jedn\u00e9 dvorsk\u00e9 honitb\u011b uhersk\u00fdmi \u0161lechtici zavra\u017ed\u011bna. D\u016fvodem bylo n\u00e1padn\u00e9 nadr\u017eov\u00e1n\u00ed ciz\u00edm, p\u0159edev\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00fdm \u0161lechtic\u016fm. Tato vra\u017eda m\u011bla pozd\u011bji v 19. a 20. stolet\u00ed ovl\u00e1dnout divadeln\u00ed a opern\u00ed sc\u00e9nu.<\/p>\n

Ale Gertrudiny d\u011bti d\u011blaj\u00ed kari\u00e9ru: jej\u00ed syn B\u00e9la se st\u00e1v\u00e1 jako B\u00e9la IV. kr\u00e1lem Uher, jej\u00ed nejstar\u0161\u00ed dcera Marie je provd\u00e1na za bulharsk\u00e9ho cara, jej\u00ed druh\u00e1 dcera Al\u017eb\u011bta za lantkrab\u011bte Ludv\u00edka IV. z Durynska, jeden z dal\u0161\u00edch syn\u016f se st\u00e1v\u00e1 kn\u00ed\u017eetem v galsk\u00e9 Hali\u010di, dnes z\u00e1padn\u00ed Ukrajin\u011b, a jeden se o\u017eenil s dcerou kn\u00ed\u017eete z Novgorodu. K tomu p\u0159ich\u00e1z\u00ed je\u0161t\u011b dcera Yolanthe z druh\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed kr\u00e1le Ond\u0159eje, kter\u00e1 se provdala za Jakoba Aragonsk\u00e9ho, a z tohoto svazku poch\u00e1z\u00ed svat\u00e1 kr\u00e1lovna Al\u017eb\u011bta Portugalsk\u00e1. Rodinn\u00e9 spole\u010denstv\u00ed se tedy rozprost\u00edr\u00e1 p\u0159es velkou \u010d\u00e1st Evropy.<\/p>\n

Pro n\u00e1s je nyn\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 Al\u017eb\u011bta Uhersk\u00e1, narozen\u00e1 r. 1207, kter\u00e1 byla d\u00e1na ji\u017e v r. 1211 jako \u010dty\u0159let\u00e9 d\u00edt\u011b na dv\u016fr durynsk\u00fdch lantkrabat a p\u0159isl\u00edbena pozd\u011bj\u0161\u00edmu lantkrab\u011bti Ludv\u00edku IV. Durynsk\u00e9mu z rodu Ludowing\u016f. Jejich svazek uskute\u010dnili Gertrudini sourozenci biskup Ekbert z Bamberku a abaty\u0161e Mechtilda z Kitzingen. Durynsk\u00fd dv\u016fr platil za kultivovan\u00fd a p\u011bstoval p\u0159edev\u0161\u00edm kontakty s minesengry, co\u017e je\u0161t\u011b Richarda Wagnera inspirovalo k jeho ope\u0159e \u201eTannha\u00fcser\u201c. Roku 1221 se o\u017eenil sou\u010dasn\u00fd 21 let\u00fd lantkrab\u011b Ludv\u00edk se 14 letou Al\u017eb\u011btou. Z tohoto man\u017eelstv\u00ed poch\u00e1zej\u00ed t\u0159i d\u011bti: He\u0159mann Durynsk\u00fd (1221-1241), kter\u00fd se stal lantkrab\u011btem, Sofie (1224-1275), provdan\u00e1 za v\u00e9vodu Jind\u0159icha II. Brabantsk\u00e9ho, kter\u00fd ale ji\u017e v r. 1248 zem\u0159el. Sofie \u017eila potom p\u0159edev\u0161\u00edm v Marburku a sna\u017eila se pro sv\u00e9ho syna Jind\u0159icha z\u00edskat lantkrabstv\u00ed v Durynsku a Hesensku, co\u017e ale vedlo k v\u00e1lce a t\u011b\u017ek\u00e9 por\u00e1\u017ece. Jind\u0159ich se pak skute\u010dn\u011b st\u00e1v\u00e1 lantkrab\u011btem v Hessensku a Sofie pram\u00e1t\u00ed dnes ji\u017e mnoha v r\u016fzn\u00fdch lini\u00edch existuj\u00edc\u00edch hessensk\u00fdch rod\u016f. V Marburku m\u00e1 pam\u00e1tn\u00edk.<\/p>\n

Gertruda p\u0159i\u0161la na sv\u011bt jako t\u0159et\u00ed d\u00edt\u011b v r. 1227, kdy\u017e jej\u00ed otec byl ji\u017e mrtev. Lantkrab\u011b Ludv\u00edk, kter\u00fd udr\u017eoval dobr\u00e9 vztahy s c\u00edsa\u0159em Fridrichem II., se vydal s vojskem na popud k\u00e1z\u00e1n\u00ed Konr\u00e1da z Marburku 27. dubna 1727 na 5. k\u0159i\u017e\u00e1ckou v\u00fdpravu. T\u011bhotn\u00e1 Al\u017eb\u011bta ho doprov\u00e1zela a\u017e na hranice Durynska. Ludv\u00edk zem\u0159el je\u0161t\u011b p\u0159ed nalod\u011bn\u00edm 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1227 v italsk\u00e9m Otrantu na n\u011bjakou infekci a 29. z\u00e1\u0159\u00ed se narodila Gertruda. Pro jej\u00ed pr\u00e1v\u011b 22 letou matku nyn\u00ed nastalo t\u011b\u017ek\u00e9 obdob\u00ed, i kv\u016fli ji\u017e d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmu konfliktu se dvorem v Durynsku. Lantkrab\u011btem se stal Jind\u0159ich Raspe, Ludv\u00edk\u016fv mlad\u0161\u00ed bratr, ofici\u00e1ln\u011b poru\u010dn\u00edk teprve p\u011btilet\u00e9ho He\u0159mana. Tento Jind\u0159ich, tedy Gertrudin str\u00fdc z otcovy strany, se po sesazen\u00ed a pape\u017esk\u00e9 exkomunikaci Friedricha II. v r. 1246\/47 stal samozvan\u00fdm kr\u00e1lem proti Friedrichovu synu Konradu IV., co\u017e vedlo k v\u00e1lce s oble\u017een\u00edm Ulmu a Reutlingen, kter\u00fd nakonec Jind\u0159ich ztratil. Zem\u0159el bezd\u011btn\u00fd na Wartburku v r. 1247 a s n\u00edm vym\u0159el po mu\u017esk\u00e9 linii durynsk\u00fd rod Ludowing\u016f. Dal\u0161\u00ed Gertrudin str\u00fdc Konrad Raspe spravoval \u010d\u00e1st hesensk\u00e9 zem\u011b pat\u0159\u00edc\u00ed durynsk\u00fdm Ludowig\u016fm, jej\u00edm\u017e centrem byl Marburk. Roku 1237 odlo\u017eil hrab\u011bc\u00ed hodnost a vstoupil do N\u011bmeck\u00e9ho \u0159\u00e1du, kde byl od r. 1239 a\u017e do sv\u00e9 smrti v r. 1240 velmistrem \u0159\u00e1du.<\/p>\n

Jind\u0159ich Raspe ihned odebral Al\u017eb\u011bt\u011b plnou moc v disponov\u00e1n\u00ed jej\u00edm jm\u011bn\u00edm, proto\u017ee se b\u00e1l, \u017ee by ho mohla, stejn\u011b jako mnoh\u00e9 jin\u00e9, rozdat chud\u00fdm. Tak se na Al\u017eb\u011btu ji\u017e nemohlo pohl\u00ed\u017eet jako za zodpov\u011bdnou a nesm\u011bla se zdr\u017eovat na durynsk\u00e9m dvo\u0159e. Vypov\u011bzena z Wartburku musela do\u010dasn\u011b bydlet ve st\u00e1j\u00edch. Tu zas\u00e1hli p\u0159\u00edbuzn\u00ed z mat\u010diny strany \u2013 biskup z Bamberku a abaty\u0161e z Kitzingen – a p\u0159ivezli ji i s jej\u00edmi d\u011btmi na hrad Pottenstein ve Frank\u00e1ch. Osnovali pro ni tak\u00e9 nov\u00e9 pl\u00e1ny na svatbu, snad dokonce s c\u00edsa\u0159em Friedrichem II. Ale ona se, siln\u011b ovlivn\u011bna k\u00e1z\u00e1n\u00edmi Konrada z Marburku, p\u0159est\u011bhovala do Marburku a \u017eila jako o\u0161et\u0159ovatelka nemocn\u00fdch v dokonal\u00e9 franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 chudob\u011b. Al\u017eb\u011bta zem\u0159ela 17. listopadu 1231 ve v\u011bku 24 let.<\/p>\n

Gertruda byla je\u0161t\u011b jako d\u00edt\u011b d\u00e1na z Marburku na v\u00fdchovu do nedalek\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Altenberg. V\u00edme tak\u00e9 o alespo\u0148 jedn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b jej\u00ed matky Al\u017eb\u011bty, kter\u00e1 s tam\u011bj\u0161\u00edmi sestrami pletla oble\u010den\u00ed. \u017densk\u00fd kl\u00e1\u0161ter Altenberg byl zalo\u017een mezi lety 1162-1167 a pat\u0159il k opatstv\u00ed Rommersdorf nad R\u00fdnem. O sestry pe\u010dovali p\u0159evor a dva kanovn\u00edci z Rommersdorfu. P\u0159evor a magistra zastupovali opata, kter\u00fd p\u0159ijel do odlehl\u00e9ho Altenbergu v\u011bt\u0161inou jen jednou za rok na stanovenou vizitaci. Je zn\u00e1mo, \u017ee v polovin\u011b 13. stolet\u00ed bylo v Altenbergu 30 konventu\u00e1lek, koncem stolet\u00ed 70. Altenberg byl zevn\u011b pod\u0159\u00edzen p\u0159\u00edmo c\u00edsa\u0159i a konvent sest\u00e1val p\u0159edev\u0161\u00edm z d\u00edvek ze \u0161lechtick\u00fdch rodin z okol\u00ed. T\u00edm byly kanovnice vtahov\u00e1ny i p\u0159es p\u0159edpisy o klauzu\u0159e do \u00fazk\u00e9ho vztahu se sv\u011btskou, soci\u00e1ln\u00ed a politickou moc\u00ed m\u00edstn\u00edch vl\u00e1dnouc\u00edch a zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch rodin, kter\u00e9 podporovaly kl\u00e1\u0161ter. P\u0159edev\u0161\u00edm magistry byly ve 13. -14. stolet\u00ed v\u017edy vyb\u00edr\u00e1ny z t\u011bchto rodin. Sou\u010dasn\u011b mohly b\u00fdt rodinn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy vysoce politickou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, jako byl pobyt lantkrab\u011bc\u00edho dvoru z Hesenska v r. 1270 a 1271. B\u011bhem p\u016fsoben\u00ed Gertrudy jako magistry od r. 1248, tedy kdy\u017e j\u00ed bylo 24 let, a\u017e do jej\u00ed smrti v r. 1297, je tato skute\u010dnost z\u0159ejm\u00e1 z listin vystaven\u00fdch pro ni i jej\u00ed sestru Sofii Brabantskou.<\/p>\n

Na z\u00e1klad\u011b sv\u00fdch vztah\u016f se mohla Gertruda pustit do nov\u00e9 stavby kostela, kl\u00e1\u0161tera a dvou hospit\u00e1l\u016f, kter\u00e9 m\u011bly spl\u0148ovat po\u017eadavky na \u017eensk\u00fd kl\u00e1\u0161ter uprost\u0159ed \u0161lechtick\u00e9 spole\u010dnosti. P\u016fdorys jasn\u011b ukazuje uzav\u0159enost klauzury v k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 chodb\u011b z\u00e1padn\u00edho dvora a na v\u00fdchod\u011b z r\u016fzn\u00fdch stran p\u0159\u00edstupn\u00fd dv\u016fr pro hospod\u00e1\u0159skou \u010dinnost. Kostel, Gertrudou a jej\u00ed sestrou zam\u00fd\u0161len\u00fd duchovn\u00ed st\u0159ed a hrobka nov\u00fdch hessensk\u00fdch lantkrabat, musel z principu zajistit p\u0159\u00edstup \u010dty\u0159em skupin\u00e1m: sestr\u00e1m na velkou tribunu a zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm rodin\u00e1m k n\u00e1hrobku pod n\u00ed. Nebo\u0165 pro \u017eensk\u00fd kl\u00e1\u0161ter byla memoria, tedy vzpom\u00ednka na zem\u0159el\u00e9 a modlitba za sp\u00e1su du\u0161\u00ed z\u00e1sadn\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm zakladatel\u016f a \u010dasto i v\u00fdslovn\u011b uveden\u00fdm p\u0159i zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed kl\u00e1\u0161tera. P\u0159ed n\u00e1hrobkem se nach\u00e1z\u00ed kaple sv. Anny, odd\u011blen\u00e1 zd\u00ed a spojen\u00e1 s kosteln\u00ed lod\u00ed otvory k naslouch\u00e1n\u00ed – tak\u017ee zde mohly konvr\u0161ky a novicky sledovat m\u0161i jen sluchem. Pro laiky bylo ur\u010deno m\u00edsto v lodi kostela p\u0159\u00edstupn\u00e9 ze severn\u00edho port\u00e1lu a kanovn\u00edci, kte\u0159\u00ed bydleli v severn\u00edm k\u0159\u00eddle domu, kde m\u011bli i svou orato\u0159, p\u0159ich\u00e1zeli p\u0159es sakristii. Vztah k rodin\u011b podtrhuj\u00ed dnes u\u017e nedochovan\u00e1 kosteln\u00ed okna s rodov\u00fdmi znaky rodiny: za\u010d\u00ednaj\u00ed Gertrudin\u00fdmi prarodi\u010di, kr\u00e1lem Ond\u0159ejem Uhersk\u00fdm a Gertrudou z Andechs, a pokra\u010duj\u00ed a\u017e k p\u0159\u00edbuzn\u00fdm rodin hrabat z Nassau, Ziegenhainu a Solmsu.<\/p>\n

Velice v\u00fdznamn\u00fdm zde bylo v r. 1235 svato\u0159e\u010den\u00ed Al\u017eb\u011bty, kter\u00e9ho se Gertruda z\u00fa\u010dastnila. Od t\u00e9 doby se v listin\u00e1ch ozna\u010duje jako \u201emagistra Gertruda, dcera svat\u00e9 Al\u017eb\u011bty\u201c, poprv\u00e9 v r. 1252. V tom n\u00e1sledovala p\u0159\u00edklad sv\u00e9 sestry Sofie, kter\u00e1 od r. 1248 s\u00eddlila v marbursk\u00e9m z\u00e1mku. Altenberg dost\u00e1v\u00e1 ale tak\u00e9 vz\u00e1cnou relikvii z pa\u017ee svato\u0159e\u010den\u00e9, a Gertruda se o\u010dividn\u011b sna\u017e\u00ed ud\u011blat vedle Marburku i z Altenbergu centrum \u00facty sv. Al\u017eb\u011bty. O tom sv\u011bd\u010d\u00ed z\u00edskan\u00e9 text\u00edlie z Al\u017eb\u011btiny doby, kter\u00e9 byly prozkoum\u00e1ny pan\u00ed Seebergovou. Jedno pl\u00e1tno s vy\u0161itou Vitou svat\u00e9 Al\u017eb\u011bty, dnes ulo\u017een\u00e9 v Ermit\u00e1\u017ei v Petrohrad\u011b, a jeden velk\u00fd p\u0159ehoz na katafalk, u\u017e\u00edvan\u00fd p\u0159i ka\u017edoro\u010dn\u00ed vzpom\u00ednce na zem\u0159el\u00e9 rodinn\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky, dnes v Muzeu u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed ve Frankfurtu. Kostel je v mnoh\u00e9m, p\u0159edev\u0161\u00edm v prvn\u00ed stavebn\u00ed f\u00e1zi, ovlivn\u011bn kostelem sv. Al\u017eb\u011bty v Marburku. Nov\u00e1 stavba kostela a kl\u00e1\u0161tera je znamen\u00edm z\u0159eteln\u00e9 politick\u00e9 moci, nebo\u0165 Sofie v t\u00e9to dob\u011b bojuje pro sv\u00e9ho syna Jind\u0159icha o pr\u00e1va lantkrab\u011bte, kter\u00fd to v\u0161e pak potvrd\u00ed \u201epe\u010det\u00ed Jind\u0159icha, syna narozen\u00e9ho svat\u00e9 Al\u017eb\u011bt\u011b\u201c. V letech 1270\/71 nach\u00e1z\u00edme v Altenbergu \u010dast\u011bji celou lantkrab\u011bc\u00ed rodinu z Hesenska a p\u0159ich\u00e1zej\u00ed tak\u00e9 nadace, mezi nimi i ka\u017edoro\u010dn\u00ed modlitby za lantkrab\u011bc\u00ed rodinu, k \u010demu\u017e byla nutn\u00e1 ona drahocenn\u00e1 pokr\u00fdvka katafalku. Sou\u010dasn\u011b zde tak\u00e9 m\u00e1me uk\u00e1zku, jak jednotliv\u00e9 sestry v konventu, jejich\u017e po\u010det pod veden\u00edm Gertrudy vzrostl na 70, pracovaly. Roku 1292 kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl lantkrab\u011b Jind\u0159ich d\u00edky sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00ed s kr\u00e1lem Adolfem z Nassau pov\u00fd\u0161en\u00ed do stavu \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch kn\u00ed\u017eat. V \u010dervnu 1293 dolo\u017eil kr\u00e1l listinou \u0159\u00ed\u0161skou svobodu kl\u00e1\u0161teru Altenberg a postavil kl\u00e1\u0161ter pod ochranu \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch m\u011bst Frankfurt, Friedberg a Wetzlar. T\u00edm odebral hrabat\u016fm ze Solmsu n\u00e1rok na s\u00eddlo spr\u00e1vn\u00edho \u00fa\u0159adu. D\u00edky svatebn\u00ed politice jej\u00ed rodiny jsou nyn\u00ed takto s Altenbergem spojeny \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b znep\u0159\u00e1telen\u00e9 rodiny ze Solmsu, Ziegenhein a p\u0159edev\u0161\u00edm hrabata z Nassau, kte\u0159\u00ed pod emporou sester dostali rodinn\u00e9 poh\u0159ebn\u00ed m\u00edsto. Zachov\u00e1n je pouze n\u00e1hrobek Otty I. z r. 1290. Jeho sestra Kathalina byla od r. 1297 n\u00e1stupkyn\u00ed Gertrudy v \u00fa\u0159adu magistry.<\/p>\n

Gertruda ale tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ila pro rostouc\u00ed kl\u00e1\u0161ter z\u00e1sobu rukopis\u016f. O tom tak\u00e9 m\u00e1me je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed. Jedn\u00e1 se nejprve o liturgick\u00e9 knihy k Officiu, a\u0165 u\u017e pro kanovn\u00edky nebo sestry v jejich ch\u00f3ru. P\u0159edev\u0161\u00edm mal\u00e9 \u017ealt\u00e1\u0159e k osobn\u00ed pot\u0159eb\u011b sester b\u00fdvaly sestr\u00e1m darov\u00e1ny rodinn\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky p\u0159i vstupu. Zn\u00e1m\u00fd je denn\u00ed \u017ealt\u00e1\u0159, kter\u00fd snad byl zhotoven pro samotnou Gertrudu a pozd\u011bji p\u0159e\u0161el do vlastnictv\u00ed jej\u00ed n\u00e1stupkyn\u011b Kathariny z Nassau. Druh\u00fd \u017ealt\u00e1\u0159, asi z Brabantska, p\u0159evzala Gertruda od sv\u00e9 sestry Sofie a mo\u017en\u00e1 sama do n\u011bj vepsala datum jej\u00ed smrti. Dal\u0161\u00ed modlitebn\u00ed kniha z t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed ze severofrancouzsk\u00e9 oblasti. Dopl\u0148ky v kalend\u00e1\u0159i nebo v knih\u00e1ch dokl\u00e1daj\u00ed, jak se samy konventu\u00e1lky ch\u00e1paly pera a jak psaly. K tomu pat\u0159\u00ed tak\u00e9 knihy pro v\u00fduku a duchovn\u00ed literatura, nap\u0159. k\u00e1z\u00e1n\u00ed od Jana Chryzostoma. Ilustrace ukazuj\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b stejn\u00e9 ornament\u00e1ln\u00ed motivy, kter\u00e9 nach\u00e1z\u00edme na v\u00fd\u0161ivk\u00e1ch.<\/p>\n

Av\u0161ak Gertruda nen\u00ed jen zdatn\u00e1 organiz\u00e1torka a magistra, ale ovlivn\u011bna svou matkou je napln\u011bna franti\u0161k\u00e1nsk\u00fdm ide\u00e1lem chudoby a my\u0161lenkami na k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 v\u00fdpravy. V obou \u0161pit\u00e1lech se osobn\u011b v\u011bnuje slu\u017eb\u011b chud\u00fdm a nemocn\u00fdm. Je velice otev\u0159en\u00e1 nov\u00fdm form\u00e1m zbo\u017enosti, jako je v r. 1264 ustanoven\u00e1 slavnost Bo\u017e\u00edho T\u011bla. Ji\u017e v r. 1270 ji uv\u00e1d\u00ed do Altenbergu, jist\u011b i v \u00fasil\u00ed podn\u00edtit poutn\u00edky a \u0161lechtice na cestu do Altenbergu, ale tak\u00e9 ve sv\u00e9 hlubok\u00e9 \u00fact\u011b k Eucharistii, kter\u00e1 byla v\u017edy v na\u0161em \u0159\u00e1du \u017eiv\u00e1. T\u00e9\u017e my\u0161lenky na k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 v\u00fdpravy a my\u0161lenky na sv\u00e9ho otce ji neopou\u0161t\u011bj\u00ed. Kdy\u017e pape\u017e Urban IV. po znovudobyt\u00ed latinsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed v Konstantinopoli byzantinci v r. 1261 pl\u00e1noval proti nim k\u0159i\u017e\u00e1ckou v\u00fdpravu, kter\u00e1 se na\u0161t\u011bst\u00ed neuskute\u010dnila, shrom\u00e1\u017edila Gertruda se sestrami a \u0161lechtick\u00fdmi \u017eenami pen\u00edze, aby k\u0159i\u017e\u00e1ky vybavila. To byl obvykl\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek, kter\u00fd \u017eeny pro k\u0159i\u017e\u00e1ky konaly, jak to zn\u00e1me i z fr\u00edsk\u00fdch kronik t\u00e9 doby.<\/p>\n

Gertruda zem\u0159ela 13. srpna 1297 po 50 letech p\u016fsoben\u00ed jako magistra. V n\u00ed m\u00e1me tedy typ jedn\u00e9 vysoce postaven\u00e9 \u0161lechti\u010dny, kter\u00e1 \u00fa\u017easn\u011b vyu\u017eila sv\u00e9 spojen\u00ed s rodinou a jej\u00ed vliv k dobru kl\u00e1\u0161tera. Z\u00e1rove\u0148 se dr\u017eela franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho ide\u00e1lu chudoby a tak\u00e9 slu\u017eby chud\u00fdm a nemocn\u00fdm, jak to vid\u011bla na sv\u00e9 matce, co\u017e vnesla i do \u017eivota sv\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Altenberg za p\u016fsoben\u00ed Gertrudy ned\u011bl\u00e1 tedy dojem sebeuspokojuj\u00edc\u00edho \u017eensk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera pro \u0161lechti\u010dny, kter\u00fd by byl jen zaopat\u0159ovac\u00edm \u00fastavem pro dcery okolo \u017eij\u00edc\u00edch \u0161lechtick\u00fdch rodin.<\/p>\n

\u00dacta ke Gertrud\u011b nastala velmi brzy a pape\u017e Klement V. ji dovolil uct\u00edvat jako blahoslavenou ji\u017e v r. 1311. Ona, kter\u00e1 byla za sv\u00e9ho \u017eivota do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry \u017eivouc\u00ed relikvi\u00ed svat\u00e9 Al\u017eb\u011bty, byla nyn\u00ed sama objektem \u00facty. Okolo r. 1330 byla poh\u0159bena do n\u00e1le\u017eit\u00e9ho hrobu uprost\u0159ed k\u0159\u00ed\u017een\u00ed lodi chr\u00e1mu p\u0159ed hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159em. Jej\u00ed kult byl definitivn\u011b potvrzen 22. ledna 1728 pape\u017eem Benediktem XIII.<\/p>\n

Ulrich G. Leinsle, Stift Schl\u00e4gl<\/p>\n

Prameny:
\nStefanie Seeberg, Textile Bildwerke im Kirchenraum. Leinenstickereien im Kontext mittelalterlicher Raumausstattungen aus dem Pr\u00e4monstratenserinnenkloster Altenberg\/Lahn, Petersburg 2014.<\/p>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/section>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Blahoslaven\u00e1 Gertruda z Altenbergu U Gertrudy z Altenbergu vstupujeme do zcela jin\u00e9ho sv\u011bta ne\u017e u Riquery. Ona nen\u00ed jako Riquera jen ob\u011btav\u00e1 o\u0161et\u0159ovatelka chud\u00fdch a nemocn\u00fdch, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 osoba ve vysok\u00e9 politice, \u010deho\u017e si jej\u00ed hagiografie v\u011bt\u0161inou m\u00e9n\u011b v\u0161\u00edm\u00e1, ale nov\u00e1 kniha od Stefanie Seebergov\u00e9 o textiln\u00edm vybaven\u00ed v Altenbergu to velmi zd\u016fraz\u0148uje. K tomu …<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"template-builder.php","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-854","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/854","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=854"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/854\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":855,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/854\/revisions\/855"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=854"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}