{"id":835,"date":"2025-08-28T20:40:28","date_gmt":"2025-08-28T18:40:28","guid":{"rendered":"http:\/\/www.klasterdoksany.net\/?page_id=835"},"modified":"2025-08-28T20:40:28","modified_gmt":"2025-08-28T18:40:28","slug":"augustin","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/?page_id=835","title":{"rendered":"Augustin"},"content":{"rendered":"
\n
\n
\n
\n
\n

Svat\u00fd Augustin z Hippa \u2013 obnovitel apo\u0161tolsk\u00e9ho \u017eivota a autor \u0158ehole<\/h2>\n

Augustin se narodil 13. listopadu 354 v Tagaste v severn\u00ed Africe. Jeho otec byl po\u010destn\u00fdm m\u011b\u0161\u0165anem, \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady, a pozd\u011bji se tak\u00e9 obr\u00e1til na k\u0159es\u0165anskou v\u00edru. Jeho matka Monika byla horlivou k\u0159es\u0165ankou. Augustin m\u011bl bratra a sestru. Sestra po ovdov\u011bn\u00ed odevzdala sebe samu P\u00e1nu v komunit\u011b sester zalo\u017een\u00e9 jej\u00edm bratrem. Ji\u017e od ran\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed projevoval Augustin v\u00fdjime\u010dnou inteligenci. Dostalo se mu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v latinsk\u00e9 literatu\u0159e. Jeho matka jej vychov\u00e1vala v k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00ed\u0159e, i kdy\u017e on s\u00e1m pok\u0159t\u011bn nebyl. Jako mlad\u00edk odlo\u017eil v\u0161e, co jej matka u\u010dila, a vedl nev\u00e1zan\u00fd \u017eivot. Bohat\u00fd patricij z Tagaste mu zaplatil studia v Kart\u00e1gu. Tam nav\u00e1zal vztah se \u010dtrn\u00e1ctiletou d\u00edvkou, kter\u00e1 mu porodila syna jm\u00e9nem Adeodatus. Augustin hledal uzn\u00e1n\u00ed, pocty a bohatstv\u00ed.
\nKdy\u017e si v\u0161ak p\u0159e\u010detl Ciceronovo d\u00edlo \u201eHortensius\u201c, rozhodl se zm\u011bnit sv\u016fj \u017eivot – a tehdy za\u010dal d\u00e1vat p\u0159ednost duchovn\u00edm v\u011bcem p\u0159ed materi\u00e1ln\u00edmi a hledat moudrost. Ale kde ji \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee nal\u00e9zt? P\u00edsmo svat\u00e9 bylo pro n\u011bho zklam\u00e1n\u00edm, proto\u017ee je \u010detl pouze rozumem. A tak deset let hledal pozn\u00e1n\u00ed u manichejc\u016f. Po ukon\u010den\u00ed studia r\u00e9toriky se vr\u00e1til do Tagaste a dva roky tam u\u010dil. Pak ode\u0161el zp\u011bt do Kart\u00e1ga a otev\u0159el si r\u00e9torickou \u0161kolu. Celou tu dobu jeho matka Monika kv\u016fli n\u011bmu mnoho plakala a modlila se za jeho obr\u00e1cen\u00ed.
\nAugustin m\u011bl st\u00e1le v\u00edce spor\u016f s manichejci z Kart\u00e1ga. Odjel proto do \u0158\u00edma, ani\u017e o tom \u0159ekl sv\u00e9 matce. V \u0158\u00edm\u011b jej \u010dekalo dal\u0161\u00ed zklam\u00e1n\u00ed, a tak roku 384 odjel do Mil\u00e1na. Tam d\u00e1val hodiny filosofie a \u010dasto nav\u0161t\u011bvoval chr\u00e1m, aby si poslechl k\u00e1z\u00e1n\u00ed biskupa Ambro\u017ee, jeho\u017e \u0159e\u010dnick\u00e9 um\u011bn\u00ed obdivoval. Monika tak\u00e9 p\u0159ijela roku 385 do Mil\u00e1na. Augustin d\u0159\u00edve zcela zavrhoval k\u0159es\u0165anstv\u00ed, proto\u017ee je pova\u017eoval za p\u0159ek\u00e1\u017eku na cest\u011b hled\u00e1n\u00ed pravdy. Ale nyn\u00ed za\u010dal pomalu ch\u00e1pat, \u017ee v\u00edra jeho d\u011btstv\u00ed je jedinou cestou k pravd\u011b. Jeden p\u0159\u00edtel mu dal knihu o \u017eivot\u011b Anton\u00edna Poustevn\u00edka od svat\u00e9ho Atan\u00e1\u0161e. Ta j\u00edm ot\u0159\u00e1sla: \u201eNegramotn\u00ed vch\u00e1zej\u00ed do nebe a j\u00e1, se v\u0161\u00edm sv\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, se nemohu zbavit sv\u00fdch v\u00e1\u0161n\u00ed.\u201c Tak truchlil v zahrad\u011b, kdy\u017e usly\u0161el hl\u00e1sek d\u00edt\u011bte: \u201eTolle, lege!\u201c (Vezmi a \u010dti). \u0160el do domu a otev\u0159el listy svat\u00e9ho Pavla. V list\u011b \u0158\u00edman\u016fm na\u0161el varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed nemravnost\u00ed a bezuzdnost\u00ed (\u0158\u00edm 13,13). Pavlova slova jej zas\u00e1hla jako paprsek milosti; t\u00e9ho\u017e roku 386 ukon\u010dil svou filosofickou \u010dinnost a tak\u00e9 sv\u016fj nez\u00e1konn\u00fd pom\u011br.
\nSe sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem a neman\u017eelsk\u00fdm synem Adeodatem ode\u0161el do Cassiciaco, aby se p\u0159ipravili na k\u0159est. 24. dubna 387 pok\u0159til svat\u00fd Ambro\u017e t\u0159iat\u0159icetilet\u00e9ho Augustina, jeho p\u0159\u00edtele Alypia a patn\u00e1ctilet\u00e9ho syna. Po k\u0159tu se cht\u011bl Augustin vr\u00e1tit do Afriky. Cestou v \u0159\u00edmsk\u00e9m p\u0159\u00edstavu Ostii zem\u0159ela jeho matka. Augustin z\u016fstal je\u0161t\u011b rok v \u0158\u00edm\u011b, kde se velmi zaj\u00edmal o mni\u0161sk\u00fd \u017eivot. Po n\u00e1vratu do Tagaste za\u010dal \u017e\u00edt v komunit\u011b se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. Tam tak\u00e9 ve v\u011bku 18 let zem\u0159el jeho syn Adeodatus. Proto\u017ee v rodn\u00e9m m\u011bst\u011b Augustina vyhled\u00e1valo mnoho lid\u00ed, rozhodl se odej\u00edt do Hippo a pokra\u010dovat tam v komunitn\u00edm \u017eivot\u011b. Biskup Valerius jej po\u017e\u00e1dal, aby se nechal vysv\u011btit na kn\u011bze a roku 396 se stal jeho biskupem-koadjutorem. Jako biskup \u017eil Augustin jen pro lid sv\u011b\u0159en\u00fd do jeho p\u00e9\u010de \u2013 k\u00e1zal jim \u201ealacriter et fortiter\u201c (horliv\u011b a p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b). Stal se v Hippu a v cel\u00e9 severn\u00ed Africe podporovatelem spole\u010dn\u00e9ho \u017eivota podle vzoru prvn\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch spole\u010denstv\u00ed v Jeruzal\u00e9m\u011b. Napsal \u0158eholi plnou moudrosti, m\u00edrnosti a laskavosti. N\u011bkolik m\u00e1lo pokyn\u016f v knize obsa\u017een\u00fdch odhaluje Augustinovu du\u0161i a jeho ide\u00e1ly. Spolu se sv\u00fdmi kleriky \u017eil u katedr\u00e1ly \u2013 spole\u010dn\u00fdm \u017eivotem, bez majetku, v modlitb\u011b, zcela v duchu klasick\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 i k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury.
\nAugustin dok\u00e1zal b\u00fdt neporovnateln\u00fdm p\u0159\u00edtelem: \u0161t\u011bdr\u00fdm, pokorn\u00fdm, vst\u0159\u00edcn\u00fdm a up\u0159\u00edmn\u00fdm. Usiloval o to, aby jeho klerici m\u011bli \u201ejednu du\u0161i a jedno srdce v Bohu\u201c, jak stoj\u00ed na za\u010d\u00e1tku \u0158ehole. L\u00e1ska k pravd\u011b se v n\u011bm nerozlu\u010dn\u011b pojila s p\u0159\u00e1telstv\u00edm a z tohoto zdroje pramenily v\u0161echny jeho pastora\u010dn\u00ed \u010dinnosti.
\nSpole\u010dn\u00fd \u017eivot je podle Augustina zalo\u017een na naprost\u00e9 osobn\u00ed chudob\u011b \u2013 \u201eV\u0161echno m\u011bjte spole\u010dn\u00e9 \u2013 a ka\u017ed\u00e9mu a\u0165 se rozd\u011bluje podle jeho pot\u0159eb\u201c. Byl p\u0159\u00edsn\u00fd v zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed spole\u010dn\u00e9ho vlastnictv\u00ed, ale ch\u00e1pal, co ka\u017ed\u00fd spolubratr pot\u0159ebuje. Kl\u00e1\u0161tern\u00ed \u017eivot je \u201edulcis\u201c (sladk\u00fd) ve vn\u011bj\u0161\u00edch skutc\u00edch sebezap\u00edr\u00e1n\u00ed a \u201efortis\u201c (siln\u00fd) ve vnit\u0159n\u00edch. Klerici mus\u00ed b\u00fdt lidmi modlitby, kter\u00e1 je vede k Bohu. Pro napln\u011bn\u00ed t\u011bchto c\u00edl\u016f dbal Augustin s nadp\u0159irozenou moudrost\u00ed o p\u011bstov\u00e1n\u00ed ctnosti m\u00edrnosti. S lidmi je nutno hovo\u0159it s l\u00e1skou, tak\u017ee zak\u00e1zal v\u0161echny pomlouva\u010dn\u00e9 \u0159e\u010di mezi bratry. Kladl d\u016fraz na manu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci, kter\u00e1 mus\u00ed j\u00edt ruku v ruce s kontemplac\u00ed. Brat\u0159i mus\u00ed b\u00fdt zcela ke slu\u017eb\u011b c\u00edrkvi, nep\u0159\u00e1l si stav\u011bt \u201eotium spirituale\u201c (duchovn\u00ed pokoj) nad pot\u0159eby c\u00edrkve a p\u00e9\u010di o du\u0161e.
\nAugustin byl veden l\u00e1skou k pravd\u011b, a proto celou svou silou st\u00e1l proti snah\u00e1m o rozd\u011blen\u00ed c\u00edrkve, odm\u00edtl tedy herezi donatist\u016f a pelagi\u00e1n\u016f a sna\u017eil se p\u0159iv\u00e9st zbloudil\u00e9 ovce zp\u011bt do ov\u010dince c\u00edrkve. Augustin byl poslu\u0161n\u00fd tradi\u010dn\u00edho u\u010den\u00ed a nikdy nep\u0159edst\u00edral, \u017ee jeho nauka je jeho d\u00edlem. Byl prav\u00fdm past\u00fd\u0159em c\u00edrkve. B\u00fdv\u00e1 naz\u00fdv\u00e1n \u201eu\u010ditelem milosti\u201c, proto\u017ee znovu a znovu opakuje: \u201eV\u0161echny m\u00e9 z\u00e1sluhy jsou jen darem Bo\u017e\u00edm.\u201c
\nRoku 426 si vybral a vysv\u011btil n\u00e1stupce Severa. Doba byla t\u011b\u017ek\u00e1, Vandaly, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed ze \u0160pan\u011blska, nebylo u\u017e mo\u017eno zastavit. Augustin byl mu\u017eem m\u00edru, ale ani jemu se nepoda\u0159ilo v\u00e1lku odvr\u00e1tit. T\u0159i roky Vandalov\u00e9 obl\u00e9hali Hippo. B\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Augustin onemocn\u011bl a zem\u0159el na hore\u010dnat\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed 28. srpna 430 se slovy kaj\u00edc\u00edch \u017ealm\u016f na rtech. Do\u017eil se 76 let. Na konci sedm\u00e9ho stolet\u00ed, kdy\u017e muslimov\u00e9 plenili severn\u00ed Afriku, byly ostatky svat\u00e9ho Augustina p\u0159eneseny na Sardinii. Kdy\u017e byl i tento ostrov zpusto\u0161en, byly roku 725 p\u0159evezeny do Pavie, kde jsou dnes v bazilice San Pietro in Cielo d\u00b4oro.<\/p>\n

Mezi c\u00edrkevn\u00edmi otci pat\u0159\u00ed Augustinovi p\u0159edn\u00ed m\u00edsto. Je tomu tak d\u00edky vn\u011bj\u0161\u00edmu i vnit\u0159n\u00edmu rozm\u011bru jeho liter\u00e1rn\u00edho d\u00edla i hloubce a p\u016fsoben\u00ed jeho ducha.
\nKv\u016fli velik\u00e9mu vlivu Augustinova ducha na Norbertovo zalo\u017een\u00ed je v premonstr\u00e1tsk\u00e9m \u0159\u00e1du svat\u00fd Augustin naz\u00fdv\u00e1n Otcem.<\/p>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<\/section>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Svat\u00fd Augustin z Hippa \u2013 obnovitel apo\u0161tolsk\u00e9ho \u017eivota a autor \u0158ehole Augustin se narodil 13. listopadu 354 v Tagaste v severn\u00ed Africe. Jeho otec byl po\u010destn\u00fdm m\u011b\u0161\u0165anem, \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady, a pozd\u011bji se tak\u00e9 obr\u00e1til na k\u0159es\u0165anskou v\u00edru. Jeho matka Monika byla horlivou k\u0159es\u0165ankou. Augustin m\u011bl bratra a sestru. Sestra po ovdov\u011bn\u00ed odevzdala sebe samu …<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"template-builder.php","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-835","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/835","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=835"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/835\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":836,"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/835\/revisions\/836"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.klasterdoksany.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=835"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}